PRAHA Nový životopis hudebního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta (1756 až 1791) ukazuje hudebního klasika trochu jinak než jako bezstarostného génia. Kniha italského historika Piera Melograniho vychází nyní poprvé v češtině a přináší nové poznatky o Mozartově životě a tvorbě.
Mozart musel v dětství hodiny cvičit, aby později s lehkostí skládal a hrál. Melograni prostudoval Mozartovu korespondenci a tvrdí, že skladatel dokázal rychle komponovat velké množství kvalitní hudby právě díky těžce nabyté zkušenosti, mimořádné paměti a úsilí. Na začátku jeho hvězdné kariéry zkrátka stál dril z dětství.
Slavný hudebník a skladatel měl velmi vřelý vztah k českému publiku. Do Prahy přicestoval v roce 1787, krátce poté, co byla v Nosticově divadle s triumfálním úspěchem uvedena jeho opera Figarova svatba. Mozarta pozval do Prahy divadelní orchestr s několika milovníky hudby, aby se osobně zúčastnil „triumfu“ své opery. Mozart prý v Praze prožil nejkrásnější chvíle svého života. „Mozart byl nadšen, když zjistil, že Pražané i v ulicích zpívají či pískají Figara a tančí na jeho hudbu,“ napsal historik. Pražské publikum nadšeně přijalo i jeho Pražskou symfonii K 504, kterou odborníci považují za jednu z jeho nejkrásnějších. Mozart je na závěr odměnil více než půlhodinovou improvizací na klavír.
Z pražského pobytu vzešla také smlouva na operu Don Giovanni. Když se Mozart v Praze nabažil úspěchu s Figarovou svatbou i s Donem Giovannim, toužil prý opět po návratu do Vídně. Přestože žil jen necelých 36 let, stihl zkomponovat více než 20 oper, na 30 koncertů pro klavír a orchestr, dvacítku mší, řadu koncertů pro sólový klavír, 200 tanců, 70 kvintetů, kvartetů, trií a duetů a dalších hudebních děl, která se stále uvádějí. Mozartova biografie pochází z pera předního italského historika, který se specializuje na italské a světové dějiny. Je autorem řady studií a publikací jako například Historické nepravdy či monografie o dirigentu Arturovi Toscaninim.
