PRAHA Italský učitel žurnalistiky Salvo Gulitamo se ocitl ve složité situaci. Opřený o opuštěný odbavovací pult v hale ruzyňského letiště pozoruje svých 34 studentů, se kterými měl už před několika minutami přistát na letišti v sicilské Catanii. Místo toho vězí se svou nezkrotnou bandou puberťáků v Praze a minimálně do sobotního rána vězet bude. Stejně jako stovky dalších lidí, kteří odpočívají, jedí či bezcílně bloumají na největším českém letišti.
Provoz na Ruzyni se zastavil včera v poledne, hodinu nato byl uzavřen celý vzdušný prostor nad Českem. Viníkem je obří prachový mrak, jenž nad Evropu vyvrhla islandská sopka a který už dva dny paralyzuje leteckou dopravu nad polovinou starého kontinentu. Ještě nikdy v minulosti žádná živelná katastrofa český vzdušný prostor neuzavřela. Dnešní osmá hodina ranní je nejbližším možným termínem, kdy by se mohlo z Ruzyně opět létat. Jestli to tak opravdu bude, ale nikdo neví. Meteorologové jsou skeptičtí. „Je možné, že se nad námi bude mrak trochu motat. Nyní jsme na jeho jižním okraji a mrak dále směřuje k jihovýchodu. Proudění ale postupně slábne a ze soboty na neděli by se mělo otáčet a zamířit na sever,“ popisuje meteorolog Milan Šálek.
Letiště Ruzyně stejně jako Řízení letového provozu zatím vyčkává. „V současné době není možno předpovídat čas znovuobnovení provozu. Zatím jsme museli zrušit stovku letů a dalších 130 příletů a odletů ještě během pátku zrušíme,“ tvrdí mluvčí letiště Michaela Lagronová.
Nepředvídatelnost mraku značně komplikuje práci operátorkám na přepážkách leteckých společností, před kterými se včera na Ruzyni tvořily až stometrové fronty. „Většina těchto lidí chce přeobjednat svůj let a chce od nás vědět, kdy už to poletí. Ale to my nevíme, krčíme rameny a spíše na náhodu jim rezervujeme zítřejší termíny,“ povzdechla si před špalírem cizinců Ivana Dobešová z ČSA.
Místo do hotelu po Evropě Většina lidí bere vzniklou situaci klidně. Jakékoli stížnosti jsou také zbytečné. V případě živelní katastrofy totiž nemají na žádné kompenzace nárok. Vcelku v pohodě je i italský kantor Gulitamo. „Nikdo za to nemůže, prostě se to stalo. Já teď potřebuju hlavně oběd, potom si zdřímnu a uvidíme. Počkáme tu ale klidně do noci či do zítra. Pokud by se to nelepšilo, pojedeme buď autobusem, nebo se vrátíme do hotelu,“ říká s úsměvem. Jeho sicilská banda si mezitím zpívá a hází s míčem.
Mnoho lidí na letišti už takovou trpělivost nemá a místo letadla volí cestu po zemi. „Lidé se ptají, jak se dostat na Florenc a hlavní nádraží, aby mohli vyrazit domů,“ říká zaměstnanec ze stánku dopravních informací. Plní se především vlaky směřující do Německa, Ruska, Nizozemska a Rakouska.
Nebývalý zájem o jízdenky pociťují i autobusoví dopravci. Na letišti navíc pružně reagují přepravci, kteří normálně vozí cizince jen do hotelů. „Dneska jezdíme po Evropě. Jedno auto mám ve Frankfurtu, druhé jede do Paříže,“ říká majitel firmy Milmar Milan Šedivý. Letečtí dopravci musí čekat a sčítat navyšující se škody. ČSA je zatím vyčíslilo na desítky milionů. Letiště na 12 milionů.
***
Jak to je
Jak dlouho ještě bude islandský vulkán chrlit popel?
To netuší ani seizmologové, kteří aktivitu sopky sledují den po dni už od 20. března, kdy se začala probouzet. Aktivita sopky by podle nich mohla trvat týdny, ale i měsíce. Podle seizmologů se zdálo, že se sopka uklidňuje začátkem dubna, pak ale došlo k další velké erupci o několik kilometrů dále.
Už někdy sopka způsobila takové problémy v letectví?
Naposledy zavinila větší potíže sopka Pinatubo na Filipínách v roce 1991, kdy bylo poškozeno asi 20 letadel až do vzdálenosti 2000 km. Letadla měla poruchy, žádné naštěstí nespadlo. Evropa ale ještě takové ochromení letecké dopravy kvůli sopce nezažila.
Kdy se v Česku začne létat?
Na Ruzyni se nebude létat minimálně do dnešní osmé hodiny ranní. Do té doby jsou totiž všechny lety zrušeny. Jestli bude zákaz pokračovat, nikdo neví. Vše závisí na pohybu mraku, který nedokážou odhadnout ani meteorologové. Ti spíše soudí, že se nad námi mrak ještě několik dní udrží a bude se tu otáčet k severu. Může prach vadit lidem?
V současné době nikoli. Mrak je totiž velmi vysoko, v pěti až desetikilometrové výšce. Pokud by se začal jemný poprašek snášet k zemi, mohl by dráždit dýchací cesty a pronikat hluboko do plic.
Ohroženi by pak byli především astmatici a alergici.
Bude mít erupce vliv na počasí? Ano, může mít. Pokud se prachové částice dostanou do oblasti se zvýšenou vlhkostí vzduchu, mohou napomoci k tvorbě oblačnosti.
Dále platí, že díky prachovým částečkám v ovzduší mohou být barevnější západy slunce – výraznější červánky. Teplotně by se sopečný mrak nijak projevit neměl.
