* LN Co ve svém oboru považujete za nejzajímavější problém?
Nejzajímavější je pro mě skutečnost, že právní historie přestala být výhradně dějinami právních institucí a stala se součástí pohledu na každodennost. To znamená, že vypovídá nejen o právních institucích, ale také o tom, jak lidé, kteří kdysi právo užívali nebo tvořili, vlastně vypadali, jak žili a co bylo jejich motivací. Je to takové, řekl bych, zlidštění pohledu na právní dějiny. Druhá věc je skončení tradičních mýtů, které ovládaly naši právní historii od 19. století. Myslím tím třeba mýtus o jakési naší izolaci od sousedních států, kdy jsme například nechtěli nikdy slyšet o vlivu německého práva na naše nebo mýtus o nepřátelství Říše - jako bychom tam ani nikdy nepatřili, i když jsme její součástí, byť zvláštní, pochopitelně byli. Třetí takovou zajímavostí je posun k tomu, čemu Němci říkají Zeitgeschichte, posun k současným či snad moderním právním dějinám. Aprávě pro tyto moderní právní dějiny se nyní používají velmi propracované metody zkoumání.
* LN Která kniha, film či divadelní hra podle vás dobře vystihuje právo nebo právníky?
To je těžká otázka. Spíš bych zmínil díla, která se týkají amerických, nikoliv našich právníků. Irving Stone například napsal knihu Advokát Darrow obhajuje. Četl jsem ji, když jsem byl velmi mladý, a velmi mě oslovila. Ale přece! Z naší krásné literatury, a možná vás tím překvapím, je to Mrštíkův Rok na vsi. Jde o důkladnou studii fungování obecní správy. Málokdo si při četbě uvědomil, že je to přesný obraz, jak a na základě jakých právních předpisů v té době obecní radní a starostové fungovali a jak to vlastně všechno chodilo. Báječná věc, ale samozřejmě na dlouhé letní dny, když prší.
* LN Kdy jste naposledy ve svém soukromém životě využil skutečnosti, že jste právník?
Když jsem v minulosti kupoval od obce a od státních lesů pozemek u své chalupy.
* LN Pokud byste ocenění nezískal vy, kdo z vašich kolegů by si jej podle vašeho názoru nejvíce zasloužil?
Ocenění mě naprosto překvapilo. Měl jsem takový pocit, že už jsem všechna možná ocenění v životě dostal. Myslím, že v českém právnictví je spousta lidí, kteří si to zaslouží víc než já, třeba Pavel Rychetský. Je to vynikající osobnost, která se velmi zasloužila nejen o rozvoj ústavního práva, ale i o činnost Ústavního soudu. Jeho kladu na prvé místo, ale podle mne by to mohl být, přestože přešel do politiky, i Petr Pithart, který u nás na fakultě ještě stále učí.
***
Karel Malý - Právnická síň slávy
Prof. JUDr. Karel Malý, DrSc., dr. h. c., se narodil 26. října 1930 v Mnichově Hradišti. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. Specializuje se na české a československé právní dějiny, úzce pak na dobu předbělohorskou.
V roce 1990 byl jmenován profesorem právních dějin na Univerzitě Karlově. V období 1990 až 1993 předsedal Radě vysokých škol. Také působil jako předseda České komise pro vědecké hodnosti.
Je vedoucím Centra právněhistorických studií Historického ústavu Akademie věd ČR a PF UK. Na Právnické fakultě UK je členem Ústavu právních dějin.
V letech 1990 až 1994 zastával funkci prorektora Univerzity Karlovy, následně byl po dvě funkční období (1994 až 1999) 505. rektorem Univerzity Karlovy.
V letošním roce chystá dokončení grantového úkolu - nové vydání Koldínova zákoníku městských práv s komentářem. S kolegy organizuje konferenci k dvoustému výročí rakouského Všeobecného zákoníku občanského (ABGB) z roku 1811.
