BIRMINGHAM/PRAHA Ještě nikdy se žádný český boxer nestal mezi profesionály mistrem Evropy. Dokázal to až Lukáš Konečný (32), když v sobotu proti němu vydržel Matthew Hall jen do šestého kola. Potom Konečný domácího soupeře v Birminghamu knokautoval. „Rád bych si ještě zaboxoval o světový titul,“ stanovil si nový šampion v lehké střední váze hned další cíl. Vítězství bylo pro nejúspěšnějšího českého profesionálního boxera velmi důležité. Po případné porážce by pravděpodobně ukončil kariéru, takhle v ringu definitivně skončil jeho soupeř.
* LN Jak jste viděl průběh vítězného zápasu?
První dvě kola jsem byl hodně zabalený a soupeř i podle odezvy publika vypadal líp. Od třetího jsem ho ale začal tlačit, cítil jsem, že mu nechutnají moje údery na spodek. V šestém kole jsem mu dal tvrdý zvedák na spodek, po kterém byl otřesený, tak jsem zaútočil a poslal ho poprvé k zemi. Z toho se ještě zvedl, proto jsem se do něj pustil znovu a tentokrát ho už rozhodčí dopočítal a mohl jsem začít slavit.
* LN Takže opět slavila úspěch vaše oblíbená taktika - otloukat spodek soupeře a nedat mu dýchat?
Přesně. Hodně jsem ho trefoval zadním pravým zvedákem, nakonec to rozhodl paradoxně levý. Ale to je jedno, hlavně že to vyšlo.
* LN Takže jde o dalšího ze skupiny soupeřů, kterým jste zlomil žebro?
No, nemyslím si, že bych mu ho tentokrát zlomil. Přišlo mi, že ten rozhodující úder šel trochu níž. Ale to je spíše otázka pro něj, i když teď mu moc do řeči po zápase nebylo. (usmívá se)
* LN Potvrdilo se, že boxoval podobným stylem jako vy?
Potvrdilo, ale naštěstí se mu to dařilo jen první dvě kola, pak začal odcházet takticky. Byl jsem přesnější a psychicky jsem cítil, že ten zápas vyhraju.
* LN Takže taktika splněna do puntíku - vyhrát venku před limitem...
Určitě ano. Na body by to nebylo ideální.
* LN Kam stavíte tento titul?
Nejvýš ve své kariéře. Je to podle mě na stejné úrovni nebo i výš, než kdybych se stal v amatérském ringu olympijským šampionem. Většina boxerů to cítí určitě stejně - že mít titul v profesionálech je mnohem víc než mezi amatéry, je to další stupeň směrem vzhůru. A kdyby se mi povedlo získat i profesionální titul mistra světa, stavěl bych to ještě výš. Ale samozřejmě každý se na to může dívat jinak.
* LN Je vám dvaatřicet - myslíte, že se ještě případně zápasu o titul mistra světa dočkáte?
Pokud bych prohrál, asi bych ukončil kariéru na té nejvyšší úrovni. Tím, že jsem titul získal, se vše otočilo. Teď bych chtěl tak dvakrát třikrát titul doma obhájit a pak bych si rád ještě jednou zaboxoval o světový pás. I kdyby se mi to nepovedlo, můžu být už teď spokojený. Ambice mám stále nejvyšší, ale být mistrem Evropy pro mě znamená skutečně hodně. Byl to jeden z mých snů.
* LN Takže se mohou na mistra Evropy těšit fanoušci třeba již letos na silvestra v Lucerně?
Když vše dobře půjde, tak někdy v prosinci bych měl titul doma obhajovat. Ale kdy přesně, to ještě nevím, více řekneme s týmem v úterý v Praze. Teď mě ale čekají dva tři týdny odpočinku.
* LN Kvůli titulovému zápasu jste šel opět z vyšší váhové kategorie do lehké střední váhy. Není to pro vás riskantní?
Dostal jsem nabídku, docela dlouho ji zvažoval a nakonec do toho šel. Jedl jsem speciální jídlo asi šest týdnů a to se mi osvědčilo. Bohužel nijak skvěle nechutnalo, ale účel to splnilo. Takže v další přípravě s tím budu pokračovat.
* LN Žádné zdravotní problémy tentokrát vaši přípravu neprovázely - třeba křeče v lýtkách nebo bolavá záda?
No, trochu začínaly. Nechtěl jsem o tom před zápasem mluvit, ale nějaké problémy tam byly. Ale nemůžu říct, zda kvůli váze, tvrdé přípravě, či věku. Přece jen už nejsem nejmladší a boxuji strašně dlouho. Důležité ale bylo, že tentokrát jsem neměl žádné problémy při zápase. Určitě se jim nevyhnu ani v budoucnu, spíše je třeba, aby bylo komplikací co nejméně.
* LN Pokračování kariéry opět v lehké střední váze se nebojíte?
Nebojím. Nic jiného mi ani nezbývá, když jsem mistrem Evropy v lehké střední, tak v ní také budu boxovat.
***
ČEŠI V RINGU
1. Tři olympijská zlata (Július Torma 1948 - welterová váha, Ján Zachara 1952 - pérová váha, Bohumil Němeček 1960 -welterová váha) V amatérském ringu nelze dokázat víc. Na samotné olympiádě musíte v některých kategoriích na cestě za zlatem porazit až šest soupeřů. 2. Evropský titul EBU mezi profesionály (Lukáš Konečný 2010 v lehké střední váze) Jednoznačně nejprestižnější pás, jaký některý z českých boxerů v profesionálním ringu dokázal získat. Výš je jen světový titul některé ze čtyř nejprestižnějších boxerských organizací WBO, WBA, WBC a IBF. 3. Dvě stříbra na OH (Rudolf Kraj 2000 - křížová váha, Jan Heřmánek 1928 - střední váha) Krajův výkon zůstává jedinou českou boxerskou medailí z olympiády od rozdělení federace. 4. Bronzové medaile z MS Čeští boxeři se nikdy nestali amatérskými světovými šampiony. Maximem jsou bronzové medaile (mj. dvakrát Lukáš Konečný 1997 a 1999 či Rudolf Kraj 2003). 5. Interkontinentální tituly mezi profesionály (Rudolf Kraj 2006 organizace WBC v křížové váze, Ondřej Pála 2008 organizace WBA v těžké váze) Tyto pásy jsou mezistupněm pro boj o světové tituly. Boxerovi pomohou v žebříčku a získá také prestiž.
