Skočná je závěrečným dílem německé trilogie, který Louis-Ferdinand Céline dopsal těsně před smrtí a v němž popisuje svůj útěk z kolabující vichistické Francie roku 1944 přes Německo do šestiletého poválečného exilu v Dánsku. Céline byl - jak i v inscenaci zazní - stoprocentní rasista a antisemita. Kolaboroval za druhé světové války s Němci a po jejich porážce se oprávněně obával odsouzení. Dodnes je část jeho díla ve Francii zakázaná.
Miroslav Bambušek a dramaturg Jan Horák si pro svůj projekt ze Célinova života a tvorby vybrali především jeho okázalou sebeprezentaci, existenciální surovost, drsnost, jízlivost, společenský výsměch a maximální provokativnost.
Z celebrity je bezdomovec Karel Dobrý v roli Célina rozjíždí šílený kolotoč dějů a výstupů plných násilí, krutosti a výrazové i obrazové brutality. Sekunduje mu devět performerů jak z profesionálních divadel, tak z nezávislé scény, či dokonce z řad neherců. Používají potrhané karnevalové masky a kostýmy, proměňují se v násilníky, zvířata, děti či mrtvoly.
Na scéně se pohybují všemožní úchylové, fašisté, policisté, zakrvavení bezdomovci, zvířata a jarmareční klauni. Ve filmových dotáčkách se objevují doboví politici včetně Edvarda Beneše. Jedněmi z mála konkrétních postav jsou Célinova žena Lili (Ivana Uhlířová), jejich kocour Bébert a s nimi prchající herec Le Vigan (obě role Jan Lepšík).
S nimi se ale na scénu dostávají další extravagantní bytosti a situace, a to nejen ze Skočné, ale i z jiných autorových textů. Z herců pohybově vyniká Petr Krušelnický v roli úchylného demiurga. Před divákem se odvíjí nepřetržitý, divoký, devadesátiminutový mumraj krutosti, bolesti, utrpení a ponižování. Céline se z obletované celebrity stává pronásledovaným šílencem, zoufalým bezdomovcem, zjevují se mu démoni, lidé, zvířata i mrtvoly a končí v jakémsi infantilním pekle plném hraček a zakrvavených dětí, do něhož performeři zvou i diváky.
Inscenace v maximální míře využívá industriální prostor MeetFactory. Postavy se nejprve objevují na omezeném čtvercovém jevišti před černou oponou. Ta se však později rozhrne a do dění vstoupí celý betonový sál. Podstatnou roli hraje nejen výtvarná, ale i hudební stránka inscenace, jež důsledně podtrhují šílenství doby a její apokalyptickou bezvýchodnost.
Bambušek tímto projektem pokračuje ve své autorsko-režijní linii, již započal v Multiprostoru Louny, rozvinul v pražských klubech NoD a La Fabrika a završil v projektu Perzekuce.cz. Bez obalu a estetických úprav zobrazuje společenský a existenciální zmar a kulturní propad takzvaného civilizovaného člověka 20. století.
Zachycuje naši nedávnou, bolestnou a často neřešenou minulost, z níž vyrůstá i bída současná. Přes možná až přílišnou obhroublost, okázalost a libování si v hnusu jde o podstatný hlas divadelního undergroundu, který ve svých řadách má výrazné umělce dneška.
HODNOCENÍ LN **** Louis-Ferdinand Céline: Skočná
Dramatizace: Miroslav Bambušek a Jan Horák Režie: Miroslav Bambušek Hudba: Petr Kofroň Výprava: Jana Preková, Tom Sorel MeetFactory Premiéra: 24. 5.
