Slovinští obchodníci měli povinnost uvádět duální ceny 9 měsíců před a půl roku po zavedení eura v lednu 2007. Kdyby neuváděli ceny ve slovinských tolarech i v eurech, nebo kdyby ceny přepočítávali a zaokrouhlovali špatně, mohli dostat pokutu až 25 000 euro.
V září roku 2006, tedy zhruba tři měsíce před lednovým přechodem na euro, se podvádění při určování nových cen obávalo 66 procent Slovinců. V dubnu 2007, tedy po třech měsících zkušeností s novou měnou, se jen 15 procent Slovinců se zneužitím cen zboží a služeb v eurech setkalo. Vyplývá to z průzkumu společnosti Gallup.
Přesto k určitému zvýšení cen zboží a zejména služeb v souvislosti s přechodem na euro došlo. Podle spotřebního koše slovinské asociace spotřebitelů bylo 36 procent zboží v únoru 2007 dražší než o rok dříve. Naopak 25 procent zboží zlevnilo a stejnou cenu si udrželo 39 procent zboží. U služeb podražila dokonce polovina sledovaných položek a jen osm procent z nich bylo levnější.
„Zejména malé ceny v kavárnách a podobných zařízeních byly zaokrouhleny směrem nahoru. To je něco, co nejsme schopni kontrolovat nebo tomu zabránit,“ uvedl ke zdražování zboží a služeb slovinský premiér Janez Jansa.
Vyšší růst cen v oblasti služeb, zejména v restauracích a kavárnách, však měl poměrně malý dopad na zvýšení inflace Slovinska. Podle dat slovinského Institutu pro makroekonomickou analýzu a rozvoj z července 2007 se zavedení eura podílelo na zvýšení cenové hladiny v zemi pouze 0,24 procentního bodu. Na konci loňského roku však slovinská vláda tento odhad zvýšila na více než dvojnásobek.
Přes počáteční optimismus ale první zemi, která přijala euro od jeho zavedení v roce 2002, čekalo ještě nemilé překvapení. V letních měsících loňského roku totiž začala slovinská inflace rychle šplhat vzhůru a za celý rok 2007 se ceny zboží a služeb zvýšily o 5,7 procenta. Inflace ve Slovinsku tak v té době byla nejvyšší ze všech zemí eurozóny, jejíž průměr 3,2 procenta byl téměř poloviční.
Inflace skoro 7 procent I když slovinský ministr financí Andrej Bajuk připisuje zhruba 80 procent rozdílu mezi inflací jeho země a eurozóny externím šokům, ne všichni s ním souhlasí.
Například slovinský ministr hospodářství Andrej Vizjak je přesvědčen, že euro nese na vysoké inflaci větší podíl viny. „Jsem si jistý, že přijetí eura přispělo velmi významně k vyšší inflaci. Má na ni výrazně větší podíl, než se uvádí v některých výpočtech,“ řekl Vizjak po té, co slovinská inflace vystřelila letos v červnu až na 6,8 procenta.
***
„Zejména malé ceny v kavárnách byly zaokrouhleny směrem nahoru. Tomu jsme nedokázali zabránit“
