KOMENTÁŘ
Odborník na evropské peníze odešel z ministerstva školství „pro nemožnost využití“
Dvě věci jsou zřejmé: V příštích šesti až osmi letech může české školství získat nevídané množství peněz z evropských fondů. Je k tomu však potřeba poučených a vycvičených odborníků, kteří jsou schopni proklestit k těmto prostředkům cestu byrokratickou džunglí vymykající se českým zkušenostem.
Takových přirozeně není zatím moc. Selský rozum by radil shromažďovat je a hýčkat. Jsou-li však ve hře peníze, hodně peněz, vstupuje do ní samozřejmě rovněž politika. Mocenské boje odborníkům nesvědčí Ve školském ministerském křesle se během uplynulého roku (a něco málo) vystřídaly tři ministryně a s nimi i další vedoucí pracovníci.
Ponechme v klidu Petru Buzkovou, která dosluhovala. Miroslava Kopicová přišla do funkce jako odbornice na dobývání evropských peněz. Mohla kus práce udělat. Jenomže nezůstala dlouho. Stačila sice přivést na ministerstvo pár lidí, kteří uměli dešifrovat ptydepe strukturálních fondů, ale taky jich pár vyštvat.
Důvodem byla paradoxně její kompetentnost. Když někdo působí v oboru delší dobu, vytvoří si nejen užitečné kontakty, ale i nepřátele. Pro Kopicovou, která stála léta v čele nestátního Národního vzdělávacího fondu (zřízeného ministerstvem práce a sociálních věcí za účelem administrování evropských dotací), se stali nepřáteli lidé, kteří pracovali ve stejné branži na ministerstvu školství. Sebrali totiž Národnímu vzdělávacímu fondu projekt Leonardo. To jim nezapomněla. Dnes tedy pro ministerstvo nepracují.
Investice do jejich náročného vyškolování a jejich zkušenosti zužitkovávají soukromé subjekty.
Například Josef Vochozka, který pracoval v oboru administrování evropských peněz celých sedmnáct let, musel svou funkci opustit těsně před odchodem Miroslavy Kopicové. Posléze byl propuštěn ze služeb ministerstva školství úplně. Z důvodu „nemožnosti dalšího využití“.
To už ale bylo za Kuchtové. Z ministerstva odešel (do Bruselu) i v dané problematice velmi zběhlý Michal Kadera.
Zasvěcení míní, že to nebylo jen proto, že dostal nabídku české obchodní komory, ale i proto, že mu nevyhovoval způsob, jak byla sekce strukturálních fondů na ministerstvu vedena.
Mocenské boje zkrátka odborníkům nesvědčí.
Přitom je pravděpodobné, že to byl právě jejich nedostatek, který vedl ministryni Kuchtovou k tolik kritizovanému oslovení agentury CzechInvest.
Ministryně vysvětluje, že CzechInvest měl zajišťovat jen administrativní část agendy, přičemž rozhodování by zůstalo na ministerstvu školství. Podle ní za tím byla obyčejná snaha ušetřit státní rozpočet dalších zbytečných výdajů za úředníky. To nezní nelogicky. Ovšemže by bylo možné hledat i další logické důvody, například ten, že o granty z EU nemůže žádat skupina lidí, kteří program spravují. Na Danu Kuchtovou se však řítí i další problémy. Zástupci Evropské komise dali ve středu najevo, že program, v jehož rámci měly téct peníze vysokým školám, není dostatečně připravený. Delegátům Evropské komise se prý nelíbilo, že se stále mění složení týmu lidí, kteří na něm pracují.
Faktem je, že složitá problematika stabilní tým vyžaduje. I s ním je totiž pořád co dopracovávat. V Bruselu jsou puntičkáři.
Tvořit týmy za pochodu je přirozené jen do určité míry. Zdá se, že v Česku byla tato míra překročena. O tom, kdo má na celém problému podíl, si můžeme myslet ledacos. Faktem je, že zodpovědnost nese současná ministryně školství.
V tom je možné dát lidovcům, kteří jí jdou po krku, v zásadě za pravdu. Nelze ovšem netušit, že za jejich silnými slovy je i nespokojenost s tím, že oni sami na rozdělování miliard korun z evropských fondů ve školství nemají prakticky žádný vliv.
Hlavně být „při tom“
Aby bylo jasno: Přímo z přidělených peněz si nelze jen tak „ulít“ něco do vlastní kapsy. Na to je v systému víc pojistek, než by možná stačilo. Přesto nepřijdou administrátoři ani další zúčastnění zkrátka. Za jednotlivé úkony se totiž platí dobře a nešetří se ani na takových věcech, jako je například propagace. Křídový papír se předpokládá, v kůži vázané diáře jsou běžné, stejně jako speciální vizitky pro všechny zúčastněné. Za samozřejmost se pokládá i pohoštění podávané při školeních. Pokud se všechno zdůvodní předepsaným způsobem a doloží účtenkou, mohou se na tom kterém vzdělávacím či výzkumném projektu přiživit i subjekty, které nemají se školstvím nic moc společného.
Není proto divu, že si strany, ale třeba i kraje hlídají, aby byly „při tom“. Kdyby to Dana Kuchtová předpokládala, mohla si ušetřit nemálo nepříjemností. A vsadím se, že v případě nespokojenosti Evropské komise by se pak nemluvilo o „hrubé chybě a nepřipravenosti“, ale jen o nutnosti „dotáhnout některé detaily“.
***
V tom je možné dát lidovcům, kteří jdou Kuchtové po krku, v zásadě za pravdu. Nelze ovšem netušit, že za jejich silnými slovy je i nespokojenost s tím, že oni sami na rozdělování miliard korun z evropských fondů ve školství nemají prakticky žádný vliv.
O autorovi| Radka Kvačková e-mail: radka.kvackova@lidovky.cz, redaktorka LN
