Vedení muzea rozhodlo sloučit literární oddělení s oddělením historickým. „Musíme o šest procent snížit počet pracovníků, jak vyplývá z usnesení vlády, a musíme také navýšit mzdy o pět procent. A na to nám samozřejmě peníze nikdo nedá,“ zdůvodnil krok ředitel muzea Petr Šuleř. Propouštění ale nebylo nutné, dvě pracovnice odejdou jako lektorky do rekonstruovaného pavilonu Anthropos. Zůstane knihovník, který bude dělat i servis pro badatele. Samostatná odborná činnost tak z větší části asi končí.
Odborníky to zaskočilo. Oddělení podle nich plnilo významné úkoly. „Co se nepodařilo ani komunistům, podaří se teď. Pokud oddělení nebude aktivní, sníží se jeho úroveň,“ prohlásil bohemista, který si kvůli své pozici nepřál být jmenován. „Pokud je to tak, je to konec padesátileté tradice. Dobré tradice,“ míní ředitel Moravské zemské knihovny Jaromír Kubíček.
Podle literárních vědců už v posledních letech muzeum věnovalo literárnímu oddělení menší pozornost, než si zasloužilo. Michal Přibáň z brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu Akademie věd míní, že oddělení bylo pýchou jeho dlohouletého vedoucího, významného regionálního historika Jiřího Hájka-Heka. „Z pohledu brněnského badatele jsou fondy oddělení určitě zajímavé, přitažlivé a potřebné,“ dodal.
Další osud unikátních sbírek je otevřený. Ředitel Šuleř nezastírá, že by byl ochoten se těchto fondů muzea zcela vzdát v souvislosti se vznikem Památníku písemnictví na Moravě, který začal vloni fungovat v Rajhradě u Brna. Ten ale nepatří státu, nýbrž Muzeu Brněnska, které je příspěvkovou organizací kraje. „Jednání o dělení kompetencí zaznívala již dříve, ale momentálně není nic aktuálního,“ prohlásil ředitel Muzea Brněnska Antonín Reček. Podle Šuleře již o této variantě jednají s hejtmanstvím asi tři roky.
Představitelé regionu případný souhlas podmiňují také vyřešením finanční otázky. „Popravdě o situaci v muzeu nevím a je mi to líto. Žádná intenzivní jednání ale zatím nezačala. Nejsem si schopen převod za současné situace představit,“ řekl LN hejtman Stanislav Juránek. Zatímco Moravské zemské muzeum platí stát, na Muzeum Brněnska přispívá ze svého rozpočtu kraj. Převzetí fondů by pro hejtmanství znamenalo nejen zvýšení nákladů, ale také investice. V rajhradském klášteře totiž není zázemí pro další depozitáře a expozice. Převod fondů by vzhledem k jejich významu muselo schválit ministerstvo kultury, případně vláda. Je tak pravděpodobnější, že tisíce dokumentů, zčásti ještě odborně nezpracovaných, zůstanou ve správě Moravského zemského muzea. Minimální bude i doplňování fondů a mapování současného vývoje.
Odborníky to zaskočilo. Oddělení podle nich plnilo významné úkoly. „Co se nepodařilo ani komunistům, podaří se teď. Pokud oddělení nebude aktivní, sníží se jeho úroveň,“ prohlásil bohemista, který si kvůli své pozici nepřál být jmenován. „Pokud je to tak, je to konec padesátileté tradice. Dobré tradice,“ míní ředitel Moravské zemské knihovny Jaromír Kubíček.
Podle literárních vědců už v posledních letech muzeum věnovalo literárnímu oddělení menší pozornost, než si zasloužilo. Michal Přibáň z brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu Akademie věd míní, že oddělení bylo pýchou jeho dlohouletého vedoucího, významného regionálního historika Jiřího Hájka-Heka. „Z pohledu brněnského badatele jsou fondy oddělení určitě zajímavé, přitažlivé a potřebné,“ dodal.
Další osud unikátních sbírek je otevřený. Ředitel Šuleř nezastírá, že by byl ochoten se těchto fondů muzea zcela vzdát v souvislosti se vznikem Památníku písemnictví na Moravě, který začal vloni fungovat v Rajhradě u Brna. Ten ale nepatří státu, nýbrž Muzeu Brněnska, které je příspěvkovou organizací kraje. „Jednání o dělení kompetencí zaznívala již dříve, ale momentálně není nic aktuálního,“ prohlásil ředitel Muzea Brněnska Antonín Reček. Podle Šuleře již o této variantě jednají s hejtmanstvím asi tři roky.
Představitelé regionu případný souhlas podmiňují také vyřešením finanční otázky. „Popravdě o situaci v muzeu nevím a je mi to líto. Žádná intenzivní jednání ale zatím nezačala. Nejsem si schopen převod za současné situace představit,“ řekl LN hejtman Stanislav Juránek. Zatímco Moravské zemské muzeum platí stát, na Muzeum Brněnska přispívá ze svého rozpočtu kraj. Převzetí fondů by pro hejtmanství znamenalo nejen zvýšení nákladů, ale také investice. V rajhradském klášteře totiž není zázemí pro další depozitáře a expozice. Převod fondů by vzhledem k jejich významu muselo schválit ministerstvo kultury, případně vláda. Je tak pravděpodobnější, že tisíce dokumentů, zčásti ještě odborně nezpracovaných, zůstanou ve správě Moravského zemského muzea. Minimální bude i doplňování fondů a mapování současného vývoje.
