PRAHA Autíčka na virtuální autodráze čile brázdí své stopy na klipu i webových odkazech k novému dvojalbu z dílny písničkáře Jana Buriana. Výtvarníci Dušan Šoltys a Robert Houzar si s mužskou symbolikou poradili vtipně a velmi trefně. O čem jsou Burianovy texty? Omužích, kteří jsou „křehcí jak šlehačkové labutě“, o jednom, který je na cestě od milenky k manželce, a jiném, jenž žije jakoby na zkoušku, o klucích z naší třídy, kteří si vzali svoje matky (jen Robert ne, ten si vzal tchyni, to teprv byly zmatky), o supermanech, kteří umírají náhle a trochu trapně, o rebelovi na malém městě, o Václavovi, který plešatí uvnitř hlavy, a Milošovi, jenž si obléká sprchu naruby, a také o Oskarovi, který se neštítí žehlení...
Burianovy písně jsou autorské, s výjimkou jednoho textu a několika vkladů spřízněných skladatelů na bonusovém druhém disku. S humorem, nadhledem, a hlavně se znalostí „mužských věcí“ - pocitů, prožitků, hledání, doufání, mindráků a nejistot - si Jan Burian pohrává v duchu své typické poetiky. Jeho zpívání však zmužnělo a díky dynamickým aranžím Janova syna Jiřího Buriana a Mikoláše Růžičky jsou jednotlivé písničky od sebe rozeznatelné, různorodé, ne monotónní, jak by téma a charakteristický styl interpreta mohly svádět.
Mladí muzikanti umí věci, které já neumím
„Je příjemné dát se do party s někým, kdo je svůj, kdo je vyrovnaným partnerem,“ hodnotí spolupráci se synem Jan Burian. „Umí věci, které já neumím, ty, s nimiž přichází nová generace muzikantů. Já byl celý život individualista, a tak objevuji radost z takové spolupráce.“ Jeho syn Jiří Burian jinými slovy říká vlastně totéž: „My si s Mikolášem dávali pozor, aby těch našich zásahů, elektrobeatu, hip-hop beatu a tak dále, nebylo přespříliš. Až se divím, jak to šlo hladce, a musím přiznat, že neznám moc padesátníků, kteří by si nechali líbit to, co jsme my dělali tátovi s jeho písněmi.“ První CD je čistě Burianovo i co do interpretace. Zpívá tu 16 svých písniček (jen hudbu ke Klukům z naší školky složil Jiří Burian). Druhá deska s osmi písněmi je pojata jako „dáreček navíc“. Hosty jsou Lenka Dusilová, Xavier Baumaxa, Mardi, Přemysl Rut, Yellow Sisters, Petr Váša, Jiří Konvrzek a Tomáš Frgala. Přičemž Rut a Yelow Sisters si zhudebnili texty sami a Baumaxa dokonce přepsal Burianův text po svém. „Napsal jsem písničku Odešli spolu o Viktorovi a Leovi, Baumaxa se na ni podíval tak, že úplně přepsal text. Napřed se mi to zdálo jako strašná drzost, je to o něčem jiném, ale nakonec mi nevadí, že na albu je jeho verze, a moje ne. Ale už to nikdy neudělám,“ říká Jan Burian.
Specialitou dvojalba je, že některé písně si lze vychutnat ve dvojí verzi. Titulní píseň Muži jsou křehcí kromě Buriana zpívá i Mardi, V. I. P. také Lenka Dusilová (na laptop hraje v obou verzích Jiří Burian, klávesy Mikoláš Růžička v Janově verzi, harmonium v druhé a kytara Ondřeje Ježka se objevuje ve verzi Lenčině). Ironický Miláček Oscar zazní v a capella verzi Yelow Sisters i v Burianově klasickém podání.
Jan Burian s kapelou nazvanou podle dvojalba a také s Lenkou Dusilovou vyjede na jarní turné (od 30. 3. do 6. 4.) po větších městech. Zakončí je v Praze U kaštanu. Do té doby se bude věnovat sbírce veršů, která má být žní jeho poezie posledních deseti let a jmenuje se už nyní Ženy, muži a jiné básně.
