„Není to klišé, za těch deset let jsem se vůbec nevěnoval své rodině, mojí paní a mým dvěma malým dětem,“ vysvětlil Mynář. Dodal, že to však neznamená odchod do důchodu. Prý na tom není finančně tak dobře, aby upustil od dalších výdělečných aktivit.
„Poté, co si odpočinu, chci vysadit a věnovat se převážně rodině,“ doplnil. Následně si chce najít práci. „Nejsem na tom finančně tak, že bych mohl jít už do důchodu,“ uvedl.
Se Zemanem by se měl v dalších měsících pravidelně setkávat. „Dohoda zní, že pan prezident bude velmi rád, když se budeme pravidelně navštěvovat, pravidelně se scházet v jeho kanceláři. Nejenom já, ale i nejbližší členové jeho týmu, který kolem něj byl celých deset let,“ řekl.
Mynář stál v čele prezidentské kanceláře od nástupu Miloše Zemana na Hrad v roce 2013. Od počátku budil kontroverze a kritiku, například kvůli chybějící prověrce, hospodaření kanceláře, informování o zdravotním stavu prezidenta nebo kvůli svému trestnímu stíhání.
Půjčením stanu dal prý vydělat Hradu
Mynář chtěl ve funkci ještě dořešit audit, který pro prezidentskou kancelář připravila soukromá auditorská společnost. Podle něho byla vybrána na základě výběrového řízení vypsaného v souvislosti s usnesením Nejvyššího kontrolního úřadu, který činnost prezidentské kanceláře kontroloval.
Ze stránek Hradu je patrné, že odpovědnost za nesrovnalosti, které kancelář zveřejnila, je svalována na bývalého šéfa Správy Pražského hradu Iva Velíška a exředitelku Odboru zámek Lány Michaelu Javůrkovou. Podle Mynáře může být počet odpovědných lidí vyšší. Kancelář podala trestní oznámení.
Ve středu kancelář zveřejnila například výzvu Velíškovi k úhradě nákladů na soukromou oslavu, kterou organizoval loni v září s třemi desítkami lidí v Královské zahradě.
Inaugurace prezidenta Petra Pavla |
K mediálně propíranému využití hradního stanu k Mynářovu soukromému účelu kancelář vydala obhajobu, že se nejednalo o „zneužití funkce“, ale naopak prokázání dobré vůle vůči jedné z příspěvkových organizací, tedy Správě Pražského hradu.
„Pronájem nevyužitého mobiliáře přinesl finanční prostředky potřebné zejména pro památkovou péči. Správa Pražského hradu postupuje s péčí řádného hospodáře, hledá-li využití pro nevyužívaný mobiliář (s ohledem na pokles počtu pořádaných akcí v zimním období),“ uvádí se v textu s tím, že „stejně jako samotný pronájem, je stejným způsobem řádně kalkulována i doprava“.
