V říši středu hrozí vznik cenových bublin a krizí, ale velký trh je i s těmito riziky pro zahraniční investory lákavou příležitostí.
* LN Jak vážný je současný spor o „vzácné zeminy“ mezi Čínou a Japonskem?
Vztah Číny a Japonska je problematický řadu let a tím, že Čína nedávno označila svůj hrubý domácí produkt jako větší než japonský, se situace ještě více vyhrotila. Spor o vzácné zeminy je jen pomyslnou špičkou ledovce. Podstatně vážnějším problémem je teď to, že Číňané začali do svých devizových rezerv kupovat nejen dolary a eura, ale i jeny. Tato měna posílila, čímž se snížila konkurenceschopnost japonského zboží na mezinárodních trzích.
* LN Šlo o snahu poškodit japonský vývoz?
V minulosti jsem se potkal s lidmi, kteří mají na starosti čínské devizové rezervy. Měli problém s tím, že kurz dolaru historicky klesal a oni hledali lepší zhodnocení. Navíc Číňané už několikrát vyjádřili obavu z toho, že v USA dojde k vnitřní inflaci a to znehodnotí čínské dolarové investice. Evropě Číňané zase nevěří natolik, aby do eura přesunuli zásadní část svých rezerv. Investice do jenu tak byla logickou volbou. Politický podtext bych v tom tedy rozhodně nehledal.
* LN Mluvil jste o tom, že Čína předstihla v bohatství Japonsko. Co je na tom pro Japonce problematického?
Pro Japonce je to nová pozice. Před dvaceti lety se předpokládalo, že země v HDP předstihne Spojené státy. Nestalo se tak a velmi pravděpodobně se to ani nikdy nestane. Teď se předpokládá, že pokud rychlost růstu Číny bude pokračovat deset patnáct let, bude čínský HDP největší na světě. Domnívám se ale, že spíše dojde ke zpomalování růstu. Čína bude dohánět ostatní země a její strategie, zaměřená na mimořádné investice do domácí infrastruktury, narazí na své meze. Bude se opakovat podobný scénář jako v Japonsku, kde vybudovali tolik mostů, že už jsou všude, tolik dálnic a železnic, že infrastruktura už nenabízí další efektivní možnosti rozšíření a další prostor k růstu HDP.
* LN Dopadne tedy Čína jako Japonsko, kde nakonec rostly jen cenové bubliny, a hospodářství stagnovalo?
U takového soudu bych byl opatrný. Čína má ke stavu Japonska hodně daleko. Navíc obrovský počet čínských obyvatel nabízí historicky největší trh s velkou poptávkou. V Číně je 700 milionů obyvatel žijících ve venkovských oblastech či migrujících za prací. Díky budování infrastruktury se část těchto lidí vrací do svých domovských provincií. Nalákat je zpět do továren, odkud odcházejí, bude znamenat, že jim bude potřeba nabídnout vyšší příjmy. Příjmy a poptávka rostou, snaha o zvýšení domácí poptávky ale zatím naráží na to, že roste pomaleji než HDP. To ukazuje, že snaha o reorientaci růstu směrem dovnitř ekonomiky je na samém počátku. Z tohoto hlediska je tu velký potenciál růstu domácí poptávky, i když Čína přitom bude procházet celou řadou cenových bublin, které čas od času prasknou. Stejně to vyhodnocují i konzervativní investoři z celého světa, kteří jsou ochotni jít do rizika krizí a praskání bublin a hledat na čínském trhu nové a nové příležitosti.
* LN Čína už tedy nebude tím vývozcem, který zaplavuje levným nekvalitním zbožím svět, a západní společnosti budou spíše hledat příležitosti na vnitřním čínském trhu?
Západní společnosti už hledají příležitost, jak se usadit v Číně. V roce 2006 podíl čínského exportu s vysokou přidanou hodnotou vzrostl ze tří procent až na 18 procent. Čína se stala největším vývozcem high-tech produktů na světě. Po zahraničních investorech je požadováno sdílení jejich know-how. Jestliže jsme v minulosti zažili případy, že mnohé světové automobilky přivezly své staré zařízení do Číny a na něm vyráběly zastaralé typy aut pro místní trh, dnes je tomu naopak. Probouzející se trh vyžaduje nejmodernější technologie. Výrobci musí v Číně prorazit nikoliv díky tomu, že využívají laciné pracovní síly, ale že vyrábí ve velkém a využívají tak úspory z rozsahu.
* LN Nejde vlastně jen o legální kopírování západních technologií? Tedy pokračování dosavadní praxe, kdy je v Číně bez ohledu na autorská práva okopírován téměř každý západní výrobek, od počítačových programů po letadlo?
Když nadhodíte dnes při diskusi s Číňany otázku duševního vlastnictví, tak na rozdíl od minulosti už tento aspekt celkem uznávají. Ale současně připomínají, že před sto lety americké firmy kopírovaly evropské know-how a poté zase japonské firmy kopírovaly americké. Připomínají, že čínské HDP přepočtené na obyvatele je stále velmi nízké, že řada venkovských oblastí je těsně nad hranicí chudoby, a proto tvrdí, že když dohánějí vyspělejší část světa, mají právo osvojit si zahraniční technologii. Jako to v minulosti dělali Američané a pak Japonci.
* LN Nemá Čína stále problémy s kvalitou? Často se tvrdí, že čínské podniky si nedokážou dlouhodobě udržet dobrou kvalitu.
Závisí to podnik od podniku. Ale už podíl high-tech produktů na čínském vývozu ukazuje, že jde o výrobky, které jsou odběrateli považovány za přiměřeně kvalitní. Ne vždy jde o špičku, ale nesmíme zapomenout, že pro kupujícího je důležitý rozumný poměr mezi cenou a výkonem.
* LN Máme se Číny bát? Bude jí patřit toto století?
Většina minulých století byla čínskými stoletími. Číňané dělají všechno, aby se to vrátilo do starých kolejí. Je zbytečné připomínat vynálezy od hedvábí po papír, které světu přinesli. Pak se sami Číňané od světa odřízli. Ale stále tam byla ohromná ekonomická produkce a někteří tvrdí, že mimo jiné díky počtu obyvatel byla ještě na konci 19. století Čína největší světovou ekonomikou. Cíl stát se opět velkou moderní ekonomikou se může Číně brzy splnit. Ale nedoporučuji budoucí vývoj vnímat jako století Číny. Objektivně, Číňanů je mnoho a Evropa v této soutěži na půdě mezinárodní konkurence musí prokázat své výhody.
***
ČÍNSKÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE PODLE OBORŮ
(2005 – 2010, údaje v mld. USD) Zdroj: China Outward Investmen
obor investice
energetika 92,2
těžba a zpracování kovů 55,1
finance a reality 38,4
doprava 4,6
ostatní 3,2
celkem 193,5
ČÍNSKÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE INV Kanada – koupě společnosti Addax Petroleum Kana (formálně se sídlem ve Švýcarsku) čínskou form firmou Sinopec za 7,5 miliardy dolarů. Addax firmo Petroleum podniká v oboru těžby ropy a plynu Petro hlavně na Středním východě a v Africe hlavn Brazílie – koupě 600 akrů půdy na pěstování Brazí sójových bobů, investice 10 miliard dolarů sójový do spolupráce s naftařskou společností Petrobras spo Argentina – smlouva o investici 8,5 miliardy Argen dolarů do železničního systému Ekvádor – 1 miliarda dolarů investic Ekvád do hydroenergetiky hy Kuba – investice do kubánský přístavů Singapur – čínská společnost PetroChina koupila Singa za víc více než miliardu dolarů podíl v Singapore Petroleum Company Petro
Guinea – společný podnik čínské firmy Chinalco s firmou Rio Tinto na těžbu železné rudy. Investice ve výši 1,35 miliardy dolarů Niger – koupě práv na těžbu ropy čínskou firmou CNPC za pět miliard dolarů Keňa – dohoda o těžbě ropy čínskou společností CNOOC a výstavba rafinerie Sierra Leone – investice 1,5 miliardy dolarů do těžby železné rudy Nigérie – plánované investice do infrastruktury ve výši 20 miliard dolarů. Čína si od toho slibuje snadnější přístup k zásobám surovin Súdán – investice do těžby ropy ve výši 10 miliard dolarů a do infrastruktury. Ropovody chrání čínští vojáci
HDP ČÍNY (v bilionech. USD) HDP ČÍNY NA HLAVU (v USD)
Zdroj: CIA Factbook
