Myslivost je drahý koníček, nejlevnější vybavení stojí desítky tisíc korun. Nimrody citelně zasahují i vysoké pronájmy honiteb.
To byl i případ myslivců z Náměště na Hané na Olomoucku, kteří přišli o více než tisíc hektarů honitby, již měli pronajatou od Lesů ČR.
Nájemné, které postupně vyšplhalo až na tři čtvrtě milionu za rok, si už nemohli dovolit.
„Mám informace, že se ani po snížení ceny za honitbu nikdo nepřihlásil a Lesy ČR si ji ponechaly ve vlastní režii. Nám zůstalo jen nějakých sto hektarů lesa a po 70 letech jsme tak de facto skončili,“ posteskl si Miroslav Hrabal z Mysliveckého spolku v Náměšti.
Případ tamních myslivců není ojedinělý. Potvrzuje to referent Státní správy myslivosti Petr Božovský z Městského úřadu v Šumperku.
Vlastníci pozemků se často obejdou bez myslivců
„Tento rok se uzavíralo nejvíce nových smluv o nájmu a často se stalo, že vlastníci pozemků myslivcům honitby nenabídli a začali si právo myslivosti obstarávat ve vlastní režii. Řada myslivců kvůli tomu skončila,“ shrnul Božovský.
Dodal, že důvodem často mohly být i peníze. „Spolky mají omezené finanční možnosti, musejí se na pronájmy honiteb skládat, a když zjistily, že na jejich výši nedosáhnou, tak se do výběrového řízení ani nehlásily,“ vysvětlil.
Právě pronájem honitby často činí v hospodaření spolku nejvyšší položku. Částky se pohybují kolem symbolických deseti korun za hektar na rok, ale mohou se vyšplhat i na sto korun či mnohem výš.
„Znám honitbu, kde platí roční nájem tři čtvrtě milionu. My máme štěstí, platíme honebnímu společenstvu, což je spolek vlastníků pozemků z okolních obcí, jen symbolické nájemné,“ podotkl hospodář Mysliveckého spolku Kunkov v Šišmě na Přerovsku Petr Zavadil.
Jeseníky jsou nejdražší
Ceny za honitbu se podle něj odvíjejí od atraktivity a množství zvěře. „Nejvíc se platí v Jeseníkách, kde mají jelení zvěř a je tam příslib trofejních úlovků,“ popsal Zavadil.
„U nás v okolí žádnou takovou žádanou zvěř nemáme, tak i nájmy tomu odpovídají. Máme tu zajíce, bažanty, srnčí, přebíhají nám tu divočáci, je zde možnost odlovu i daňčího, ti se k nám stahují od polesí Lesnické školy Hranice,“ vypočítal Zavadil.
Spolek aktuálně hospodaří na 1 345 hektarech a má 23 členů. „Za posledních pět let nám pět členů umřelo a za tu dobu jsme přijali jednoho jediného. Je to tristní situace,“ bilancuje.
Okresní myslivecký spolek Olomouc má aktuálně 1 320 členů. Také tam potvrzují úbytek myslivců. „Staří nám odcházejí a mladých tolik nepřibývá. Každý rok je nás o několik desítek členů méně,“ upozornil předseda spolku Jan Nastoupil s tím, že ne každý z myslivců má o členství zájem.
Přitom podle něj patří Okresní myslivecký spolek Olomouc ke stabilním organizacím, nejsilnějším v republice.
Mladí myslivci fungují samostatně
„Stává se, že mladí u Českomoravské myslivecké jednoty, které jsme součástí, složí zkoušku a udělají si lovecký lístek, a po roce už členství neobnoví,“ vysvětlil Nastoupil.
Pojistí se u komerční pojišťovny a fungují na vlastní triko, my je tak ztratíme ze zřetele,“ řekl.
„U nás je v platbě za pojištění i členský poplatek, takže celkově je suma vyšší, něco přes tisícovku, ale zase jsou v ní zahrnuty různé slevy a výhody,“ upozornil.
Dodal, že honitby v okrese Olomouc, jako například polní v okolí Křelova, jsou převážně ve vlastnictví honebních společenstev a nájmy za ně jsou symbolické.
Lesy ČR jsou drahé
„Kromě případu z Náměště na Hané nevím o nikom, kdo by přišel o honitbu, protože si ji nemohl dovolit. Ovšem Lesy ČR mají jedny z nejdražších pronájmů honiteb,“ zdůraznil předseda.
Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové ceny za pronájem honiteb, který je podle zákona vždy možný jen na deset let, rostou kvůli inflaci a také se v nich odráží velká poptávka.
„Průměrná částka, za kterou byl vysoutěžen pronájem hektaru honitby, se oproti roku 2013 zvýšila přibližně o 90 korun – na 440 korun za hektar a rok,“ porovnala.
Náměšťští myslivci s pronájmem honitby o rozloze 1 140 hektarů začínali v roce 2003 na částce 60 tisíc korun, po desetiletém cyklu ji ve výběrovém řízení spolek vysoutěžil za bezmála půl milionu.
„Teď po dalších 10 letech je cena povýšená o inflaci 720 tisíc korun. Do výběrového řízení se nikdo nepřihlásil, částku pak vlastník snížil na 580 tisíc. Pro nás to však i tak bylo moc,“ vysvětlil Miroslav Hrabal.
Rychle rostou i další náklady
Aktuálně mu tak zůstalo jen sto hektarů od honebního společenstva, kde platí symbolických 15 korun za hektar. Spolek kromě pronájmu honitby musí počítat i s náklady za péči o zvěř.
Musí stavět posedy, krmelce, desítky tisíc ho stojí obilí a řepa, kterou musí nakoupit, aby mohl v zimě přikrmovat zvěř, a na další desítky tisíc přijdou škody způsobené okusem.
Lesy ČR orientačně po myslivcích v kraji požadují celkovou sumu 2,5 až 3 miliony korun. Naopak vydělat si myslivci mohou prodejem zvěřiny, kterou uloví, nebo poplatkovými lovy, kdy prodají zájemcům možnost zastřílet si u nich v honitbě.
„I kdybychom všechnu naši ulovenou zvěř včetně trofejní prodali, nevydělali bychom víc než dvě stě tisíc korun, z čehož bychom nájem stejně nezaplatili,“ svěřil se Hrabal.
„Vždy jsme to nějak zvládli i díky movitějšímu členovi, který nás dotoval sto tisíci korunami, a zbytek se rozpočítal mezi 34 našich členů. Teď už se to však ufinancovat nedalo. Moc nás to všechny mrzí,“ zdůraznil.
K tomu je nutné ještě připočítat další náklady. „Potřebujete kurz myslivosti, který trvá rok a stojí nějaké peníze, k tomu musíte mít zbrojní průkaz, zákonné pojištění,“ vypočítal myslivec Vlastimil Waic.
„Vybavení není levná záležitost, je dobré mít noční vidění, nejlevnější začíná na 20 tisících, lepší termovize stojí sto tisíc i více. Platím roční členský příspěvek 15 tisíc, což není málo, ale zase nemám povinné brigády. Chápu, že tohle všechno může být pro někoho překážkou pro vstup do tohoto odvětví,“ shrnul.
