BRUSEL Evropské banky budou zřejmě platit novou daň proti krachu. Požaduje to zatím bez bližších podrobností Evropská komise.
Komise se chce zavedením speciální daně do budoucna vyhnout situaci, kdy během finanční krize vlády vynakládaly na záchranu bank obrovské částky z kapes daňových poplatníků.
Případná záchrana krachujících finančních institucí by se hradila právě výnosy z této daně.
Výši budoucí daně komise ve svém včerejším návrhu nespecifikovala. Podle odhadů ekonomů, který vychází z již existujících obdobných daní v některých členských zemích, by však mohla vynést až 140 miliard eur (zhruba 3,6 bilionu korun) ročně.
O návrhu nové bankovní daně se bude pravděpodobně jednat na červnovém jednání šéfů vlád EU. Jeho konečnou verzi pak chce komise představit na summitu G20, který se uskuteční na konci června v kanadském Torontu. Novou daň pak ještě musí schválit Evropský parlament a členské státy.
České ministerstvo financí se k návrhu na speciální daň příliš nemá. „Předpokládáme, že se detaily návrhu dozví ministři financí na svém zasedání příští měsíc. Nebráníme se debatě, zatím je ale náš postoj rezervovaný. Příliš nadšení to u nás zatím nebudí,“ řekl agentuře ČTK mluvčí Ondřej Jakob.
Řada členských států již zavedla nebo zvažuje zavedení zvláštní daně pro svůj bankovní sektor.
A to je právě jeden z důvodů, proč chce Brusel tuto daň zavést po celé EU. Vadí mu totiž nedostatečná koordinace zavádění těchto opatření, která „by mohla vést až k nekalé konkurenci mezi jednotlivými členskými státy unie.“
Pro odstranění této roztříštěnosti navrhuje Evropská komise zavedení jednotných pravidel. Aby se zabránilo rozpuštění vybraných peněz ve státních rozpočtech, byl by v každé zemi zřízen speciální fond, který by existoval na základě jednotných pravidel.
Komisař pro vnitřní trh Michel Barnier ho přirovnal k fondu na zmírnění dopadu změn klimatu, kam povinně přispívají největší průmysloví znečišťovatelé.
Prostředky z těchto fondů by byly striktně určeny na oživení finančního sektoru. Komise zároveň trvá na tom, že vybrané peníze nesmí získat problémové banky jako kapitál a nesmí z nich mít prospěch akcionáři či věřitelé.
„Adresnost pomoci je významným problémem, kterým je třeba se zabývat. Musí být jasné a jednoznačné, že akcionáři a nepojištění věřitelé se budou jako první potýkat s důsledky selhání banky,“ říká v návrhu komise.
To je také odpověď na kritické hlasy, které se obávají, že si státy dobrovolně svážou ruce. Banku, která bude přispívat do fondu, totiž už nebude tak snadné nechat padnout. Ekonomové také poukazují na takzvané riziko morálního hazardu. Existuje nebezpečí, že si střadatelé přestanou vybírat banky podle důvěryhodnosti a kvality, protože budou ukolébáni pocitem, že za jejich vklady jsou za všech okolností zaručeny státem.
Podle Barniera by se mohlo zavedení jednotné bankovní daně stát dalším krokem k prohloubení ekonomické integrace. To se však nemusí, jak již naznačil postoj českého ministerstva financí, líbit všem zemím. Proti prohlubování evropské integrace nejen v ekonomické oblasti se dlouhodobě staví například Velká Británie. Přesto však komise věří, že i přes řadu výhrad zůstává šance na schválení poměrně vysoká.
Nový britský ministr obchodu Vince Cable včera v Bruselu řekl, že jeho vláda se v zásadě shodla na potřebě zavedení dalšího zdanění bank. Zároveň však zdůraznil, že se chce Británie ujistit, že její výnos bude směrován do národních fondů, a ne do unijní pokladny.
