Cynik by řekl, že se na sjezdu důchodců bude zakládat „muzeum vymřelého kmene“. Žijící české literáty německého jazyka by spočítal na prstech jedné ruky i dřevorubec. Lenka Reinerová (91) má zlomenou nohu, takže je odkázaná na sanitku. Kurt Krolop (77) je zase po mrtvici. A přece kvůli téhle hrstce přežívajících dorazí do Česka německý ministr zahraničí.
Frank-Walter Steinmeier přilétá dnes, aby zítra otevřel Pražský literární dům autorů německého jazyka. A noc mezi tím? Tu nestráví na ambasádě, nýbrž na zámečku Dřevíč kolegy Schwarzenberga - tam, kde před lety vznikla stejnojmenná výzva. Šéf Černínu to vzal po bushovsku. Dřevíč, to je texaský ranč české diplomacie - není pro každého hosta.
Vidíme jakousi českou odpověď na německý projekt Centra proti vyhánění i na polskou „minulostní politiku“, danou už dávno před Kaczynskými. Praha nemá svou úřední „minulostní linii“, před deseti lety ji v česko-německé deklaraci vyčlenila ze vzájemných vztahů. A že ji Václav Klaus interpretuje jinak než Erika Steinbachová ze Svazu vyhnanců? Jsou to jejich osobní pozice. Steinmeier přilétá kvůli živým, kvůli konkrétnímu projektu i pro konzultaci ve věci Bosny a Blízkého východu. Je dobře, že téhle atmosféře už nedominují historické analýzy a vystavování účtů.
