Otom, že dyslexie čili porucha čtení a psaní může znesnadňovat učení žákům základních škol, ví skoro každý. Možná ale bude pro někoho překvapením, že tato porucha může člověka hendikepovat ještě na vysoké škole. A to přesto, že je jinak velmi inteligentní. Ostatně mezi dyslektiky údajně patřil i geniální fyzik Albert Einstein, vynálezce Tomáš Alva Edison, ba i pár literátů včetně Edgara Allana Poea či Agathy Christie. Zjistilo se to prý z jejich korespondence. Prostě vynechávali nebo přehazovali písmena i celé slabiky. V jejich dílech to pak nejspíš napravovali editoři.
„V Anglii nebo v Americe je běžné, že vysoké školy poskytují dyslektikům speciální podporu,“ říká předsedkyně České společnosti Dyslexie a speciální pedagožka Olga Zelinková. Teď se podle ní o něco podobného začínají pokoušet i ty české.
Nezvládnou cizí jazyk Sama působí na Husitské teologické fakultě. „Jen v poslední době se tam podařilo diagnostikovat tři dyslektiky, kteří o svém hendikepu nevěděli,“ konstatuje. O pomoc požádali kvůli potížím, které měli s řečtinou, latinou a hebrejštinou. Ztížená schopnost učit se cizí jazyk může podle odborníků skutečně poukazovat na dyslexii, kterou se v mateřském jazyce podařilo překonat.
„Znám vynikajícího psychologa, který ne a ne udělat doktorát, protože ze stejných důvodů opakovaně vypadává z angličtiny,“ říká Olga Zelinková. V tom je podle jejích slov znevýhodněn například vůči svým anglosaským kolegům, kteří mohou v nejhorším vystačit se svou mateřštinou.
S dyslexií či dysgrafií mají českým vysokoškolákům napříště pomáhat poradenská centra, jejichž zástupci diskutovali o problému na nedávném semináři v Praze.
Uvažuje se dokonce o tom, že by se v rámci přípravných kurzů, které vysoké školy pořádají pro své potenciální uchazeče, zkušebně zařadil i krátký kurz pro dyslektiky a dysgrafiky. Nejspíš by se konal v prostorách pražského Českého vysokého učení technického, ale nebyl by jen pro techniky.
Ve skutečnosti se neví, kolik lidí nejde studovat, přestože mají odpovídající intelektový potenciál. A kolik posluchačů vysoké školy opouští třeba jen kvůli tomu, že neuspějí u zkoušky z cizího jazyka. Často přitom nepřiznají, a někdy možná ani nevědí, že trpí poruchou učení.
Při vysokých školách sice běžně fungují centra pro hendikepované studenty, avšak věnují se spíše studentům s tělesným postižením. To by se mělo v příštích letech do značné míry změnit.
„Je třeba vypracovat také diagnostické nástroje pro dospělé a možnosti nápravy. Pokud budou mít tyto projekty podporu vedení škol a využijí se v nich zahraniční zkušenosti, dá se pro studenty s dyslexií mnoho udělat,“ míní Zelinková. Zdůrazňuje přitom, že podle ústavy má člověk právo na přiměřené vzdělávání po celý život, nejen v dětství.
Faktem je, že zázračný recept na pomoc dospělým dyslektikům neexistuje, i když na nápravě čtení mohou pracovat i dospělí. Odborníci by však mohli studentům s omezením pomoci například i tím, že jim vyjednají určité úpravy studijních postupů. Podle Zelinkové však záleží nejen na studovaném oboru, ale také na typu poruchy. Někteří studenti prý třeba bez problémů čtou, ale mají problém s obsahem textu, jiní prý zase přes vysokou inteligenci číst takřka neumějí.
Studentům s poruchami učení pomáhají počítače a práce na internetu. Pracuje se také na rozvoji zvukové učebnice s přístrojem, který předčítá text.
Studentům Českého vysokého učení technického v Praze slouží poradna pro dyslektiky skoro rok. Podle její pracovnice Barbory Čalkovské se stará o osm studentů především prvního ročníku s různým hendikepem. Před zahájením studia absolvovali konzultace, prošli upraveným přijímacím řízením. Dva z těchto studentů trpí poruchami učení.
Delší čas na napsání testu Podle Čalkovské byli oba v péči odborníků už na základní a střední škole, složili i upravenou maturitní zkoušku. Sami prý už vědí, jaké mají potřeby a jaké úlevy potřebují. Mají například prodloužený časový limit na zkoušku, protože potřebují déle číst zadání, nebo jim učitelé tolerují pravopisné chyby.
Napříště se poradna bude snažit vyjít vstříc také lidem, kteří v dlouhodobé odborné péči nebyli. Domluví jim třeba stanovení diagnózy na odborném pracovišti.
Už dnes existuje ucelený metodický pokyn, kde jsou uvedeny výjimky, které studenti s různými hendikepy potřebují.
***
Máte potíže se studiem? Obraťte se na centrum pro hendikepované při vysoké škole, kterou navštěvujete kde
Co je dyslexie
* Jde o vývojovou poruchu čtení, podmíněnou dílčími poruchami ve zrakovém vnímání. O dyslexii se mluví hlavně v souvislosti s dětmi, obtíže ale mohou přetrvávat i v dospělosti. Lidé čtou pomalu, zaměňují písmena, špatně chápou čtený text. * Dyslexie patří mezi specifické vývojové poruchy učení. Patří k nim i dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspinxie, dysmúzie a dyspraxie.
