OSTRAVA Správce rozhledny Biskupská kupa v Jeseníkách Miroslav Petřík stříhá metr. Osmnáct metrů vysoká rozhledna stojí jen dvanáct metrů od polských hranic a za 24 dní pro ni nastane velký den - Poláci na ni budou moci vystoupat bez hrozby pokut.
„Konečně končí roky hlídání a zatýkání,“ raduje se správce. Vzpomíná, jak ještě v roce 2003 zatkli blízko rozhledny polští pohraničníci skupinu 25 polských turistů, protože u sebe neměli pasy. Poměry se sice v mnohém zlepšily po vstupu obou zemí do Evropské unie, mnohé absurdity však přežívají. „Poláci nemohou z naší rozhledny legálně sledovat východ slunce,“ popisuje jednu z nich Petřík. Nedaleký hraniční přechod pro pěší se otevírá až v osm hodin ráno, v osm večer se zase zavírá. Kdo z Poláků chce na Biskupskou kupu dřív nebo se zde kvůli nějaké akci zdrží, musí domů buď přes mnohem vzdálenější přechod, nebo to vzít „přes čáru“ rychle a nelegálně.
Díky schengenským smlouvám již brzy kolem kopce Biskupská kupa, na němž se od roku 1898 tyčí rozhledna, vyroste pětikilometrový okruh pro cyklisty a běžkaře. Protože hranice dosud rozděluje Biskupskou kupu napůl, obejít kopec je nezákonné. Na oslavách v sobotu 22. prosince návštěvníky Biskupské kupy dodnes nemožná procházka Wolfovým okruhem čeká. Během ní se bude připíjet například na miliony, které stálo 62 let střežení „bratrské slovanské hranice“. Další přípitek pak má být věnován Evropské unii, „která učí Slovany být Evropany“. Správce Miroslav Petřík již pro tuto příležitost nechává vyrábět speciální skleničky s logem rozhledny a datem vstupu ČR do schengenského prostoru.
Vstup do schengenského prostoru očekávají s nadšením
Datum 21. prosince, kdy se Česká republika stane součástí schengenského prostoru, očekávají v pohraničí s nadšením. „Lidé od nás půjdou volně do nedaleké polské Ratiboře stejně jako před sto lety, kdy byla našim okresním městem,“ říká starosta Šilheřovic na Hlučínsku Martin Čecháček. Jeho obec prakticky končí na hraniční čáře, není tedy nesnadné špatně odbočit a octnout se tak najednou v cizí zemi mezi polskými staveními. Do 21. prosince je takové zabočení nelegální a narušitele hranic čekají nepříjemnosti a pokuty. Po 21. prosinci už půjde překračovat hranice prakticky kdekoli, hraniční kontroly zmizí. „Život obce to až zas tolik nezmění. Jde teď především o ten pocit, že konečně si budeme připadat při přechodu hranic důstojně,“ míní Čecháček. V Šilheřovicích vyrostl v minulých letech přechod pro malý pohraniční styk. Velké množství lidí tudy proudí zejména v úterý, ve čtvrtek a v sobotu, kdy se na polské straně konají populární trhy, kde lze pořídit laciné zboží i potraviny. „Ještě před pěti lety hraniční stráž prohlížela kufry projíždějících aut, dnes už kontrolují jen doklady,“ popisují místní vývoj na hranici. Za měsíc už nebude chtít po nikom nikdo nic, hraniční přechod osiří. Vše teprve začne odpovídat kulturním tradicím - Šilheřovice, jako ostatně celé Hlučínsko, bylo od 18. století součástí Pruska, české úřady se tam chopily moci až v únoru 1920, na základě Versailleské smlouvy. Do té doby byla přirozeným centrem oblasti dnes polská Ratiboř.
Konečná v Beskydech už nebude konečnou
Na termín 21. prosince se těší i lidé na česko-slovenské hranici v Beskydech. Do osmi rodinných domů v osadě s názvem Konečná se jejich čeští obyvatelé dostávají stále ještě kuriózním způsobem. Musí projet na Slovensko přes celnici, pak zamířit lesní cestou zpět na české území. Po cestě si musejí odemknout a zase zamknout závory, které mají bránit nelegálnímu přecházení hranic. Klíče od závor dostávají na obecním úřadě v obci Bílá, pod kterou osada Konečná spadá. Kromě klíčů musí mít místní i úřední povolenky ke vjezdu do hraničního pásma. Místostarosta Bílé Karel Matula míní, že se uleví i spoustě slovenských dělníků a dělnic, kteří v českých pohraničních lesích v okolí Konečné pracují. Velké oslavy připravují v Českém Těšíně i polském Těšíně. Hodinu po půlnoci budou pád hranic slavit zástupci obou měst na mostě přes hraniční řeku Olši. Slavnost kdysi jednoho města, které v roce 1920 právě hranice rozdělily. A město tak přišlo i o svou tramvaj, která oba břehy spojovala.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
