PRAHA Před třemi lety české hranice osiřely. Celníci tehdy 20. prosince večer odešli a ráno už se nevrátili. Zůstaly jen prázdné budovy.
Česko se stalo součástí takzvaného schengenského prostoru a zrušilo kontroly podél hranice se sousedními státy.
Přímo hranice sice už nikdo nehlídá, stát ale musí být připraven kdykoliv kontroly znovu zavést. Zavázal se k tomu v mezinárodní dohodě při vstupu do schengenského prostoru. Také řidiči musí stále na řadě hraničních přechodů zpomalovat a projíždět umělým labyrintem zúžení kolem prázdných budov.
Závory na cestách do Evropy se sice zvedly už 20. prosince 2007 a dodnes zůstávají – obrazně řečeno – nahoře, ale tím čištění hraničních přechodů prakticky skončilo.
„V průběhu uplynulých tří let jsme na všech přechodech odstranili zastřešení, závory či odbavovací buňky. Museli jsme zajistit bezpečnost a plynulost průjezdu, ale i technické úpravy nezbytné pro případ, že by v budoucnu byl stát nucen znovu zavést dočasné kontroly,“ popisuje Jana Rennerová, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který měl agendu hraničních přechodů na starosti. Budovy za tři a půl miliardy Rozdělení třiašedesáti bývalých přechodů, které měly hodnotu zhruba tři a půl miliardy korun, mezi nové majitele dokončil úřad letos. Sedm bývalých celnic odkoupili soukromníci. „Úřad inkasoval za prodej těchto přechodů víc než 28 milionů korun, které odvedl do státního rozpočtu,“ říká Rennerová. O devět přechodů se podělilo ministerstvo vnitra, ředitelství dálnic nebo další státní organizace. Většinu, celkem 44, jich spravují buď obce, nebo kraje. Od státu, stejně jako ministerstva, je dostaly zdarma. Bez nových majitelů zůstávají poslední tři přechody.
Pokud stát prodal někdejší celnici soukromníkovi, ponechal mu v úpravách hraničního prostoru volnost. „Soukromým subjektům se majetek převedl za obecných podmínek platných pro prodej státního majetku, tedy bez rozlišení, že se jedná o majetek na státní hranici,“ potvrzuje Rennerová.
Na takových místech mohou stopy po hraničních kontrolách zmizet. Soukromníci obvykle vlastní pouze menší přechody na méně frekventovaných silnicích. Například na přechodu se Slovenskem ve Velké nad Veličkou vyrábí nyní společnost Rimitti fóliové obaly. Areál koupila od státu za necelých tři a půl milionu korun.
Na hlavních tazích do Evropy, které většinou vlastní státní organizace či obce, ovšem staré celnice zůstanou. „Usnesení vlády, kterým se rozprodej majetku řídil, neobsahuje zákaz stavby odstraňovat. Podmínky ve smlouvách se odvíjely od toho, kdo přechody přebíral. Kraje a obce se ale zavázaly majetek po dobu deseti let nepřevádět na jiného vlastníka a také souhlasily s tím, že umožní využívání potřebné části majetku v případě dočasného znovuzavedení kontrol,“ říká Rennerová.
Obce a kraje mají omezené možnosti, jak budovy na hranicích využít. „Myslím, že ve smlouvě máme v případě znovuzavedení kontrol hlavně zajistit přívod elektřiny a vody. Ty budovy zatím k ničemu nevyužíváme, máme je spíš jen jako sklad,“ řekl LN Pavel Mimochodek, současný místostarosta obce Strání na hranici se Slovenskem. V západočeském Nýrsku využili buňky po celnících pro hasiče a jako sklad sportovních potřeb pro školáky. „Převzali jsme ale pouze ty buňky, samotný objekt na přechodu drží ministerstvo vnitra,“ popsal LN starosta Nýrska Miloslav Rubáš.
Například Technické muzeum v Brně, které zdarma převzalo hraničních přechod v Hatích, tam chce zřídit muzeum celnictví. Kvůli hospodářské krizi ale zatím nejde přestavba tak rychle.
Hranice často uzavírá NATO Obnovení hraničních kontrol není zdaleka tak nemožná představa, jak by se v schengenském prostoru mohlo zdát. Za poslední roky už této možnosti některé státy využily.
Například loni zavedlo kvůli bezpečnosti hraniční kontroly zhruba na patnáct dnů Německo, když se na německo-francouzském pomezí konal v dubnu summit NATO. Víc než dva týdny kontrolovala své hranice loni také Itálie, a to při příležitosti červencového summitu G8. Letos v dubnu si zase hranice začalo kontrolovat Estonsko, když se v jeho hlavním městě měli setkat ministři zahraničí států NATO.
***
CELNICE ZA MILIARDY
* Úderem půlnoci z 20. na 21. prosince 2007 se Česko stalo součástí schengenského prostoru, v němž nejsou kontroly na vnitřních hranicích mezi státy. * Celníci opustili 63 přechodů, majetek státu dosahoval 3,5 miliardy. *Sedm bývalých celnic odkoupili soukromníci, 44 jich spravují obce či kraje, tři zůstaly bez nových majitelů, devět zůstalo v rukou ministerstva vnitra, Ředitelství silnic a dálnic a dalších státních institucí. * Česko ale musí být připraveno dočasné kontroly na hranice zase vrátit.
