O Anně Jágrové, matce nejslavnějšího českého hokejisty, se ví, že neumí odpočívat a jen tak nečinně lelkovat. V čase vánočních svátků ale přece jen ve svém kladenském domku na chvilku přibrzdila tempo a posadila se ke kávě. Vyprávěla o synovi Jaromírovi a společnost nám při tomhle příjemném rozjímání dělal i dobrotivý švýcarský bílý ovčák Enie.
* LN Jak moc je vám příjemné, že máte tak slavného syna?
Já ho beru jako normálního kluka, i s jeho chybama. Asi jako každá máma své dítě. Něco dokázal, vnímám ho ale úplně stejně jako dceru, která může uspět zase třeba v ekonomice.
* LN Pomáhá vám v něčem vaše příjmení?
Asi v ničem. I když... Můžu se snad třeba dostat mezi lidi, kam se mnozí nepodívají.
* LN Třeba?
Třeba mezi smetánku, jak se říká. Jenže mě už to v mém věku unavuje. Občas se mi ale stává, že mě zdraví lidi, které vůbec neznám. Někdy mi to je až trapné, protože nevím, kam je zařadit.
* LN Vám se už moc do společnosti chodit nechce?
Já jsem spokojená s naší zahradou a slepičkama, nebo v lese se psem. Nemám moc ráda, když se na mě někdo soustředí.
* LN Jak vás tak poslouchám, nenapadne vás někdy, že byste možná přece jen byla radši, kdyby vašeho syna lidi moc neznali?
Jako každá máma mám samozřejmě radost, když jsou moje děti úspěšné. Vadí mi ale ta pozornost, jak mi někdy lidi pochlebují a nejsou upřímní. Já tohle poznám.
* LN O Jaromírovi se říkalo, že složitě rozpoznával, kdo ho chce třeba využívat. Je to pravda?
Nikdo si ani nedovede představit, kolik lidí se na něm přiživovalo. To víte, že se kolem něj točí i lidi, kteří ho zneužívají. Podobní se určitě pohybují i kolem Katky Neumannové. Takoví ti praví čecháčkové... Já si myslím, že Jaromír i Katka se v těch lidech kolem někdy úplně nevyznají, že nepoznají pokaždé faleš a důvěřují jim.
* LN Svěřuje se vám ještě syn se svými problémy?
Řekla bych, že v tomhle máme užší vztah, než jaký má s mým mužem. Kolikrát mi říká, mámo, když si s tebou chci povídat, tak pořád něco děláš. Já totiž moc neumím jen si takhle sednout, zastavit se. Někdy mi třeba věci neřekne přímo, já je ale vycítím. To je holt ta pupeční šňůra...
* LN Když vidíte, že ho cosi souží, necháte ho, aby začal povídat, anebo z něho začnete sama dolovat, co se mu přihodilo?
Nechám ho, aby začal. Je to chlap a já se ho nebudu vyptávat, protože už není malej. Zrovna dneska mě tady navštívil Luboš „Čužák“ Rys, Jaromírův kamarád. Vzpomínali jsme, jaké těžké chvíle prožíval kdysi v tom blbým Washingtonu. Třeba jsme jeli po zápase autem domů a Jaromír celou tu hodinu až k baráku nepromluvil. Držel věci v sobě. S mužem jsme ani nedutali a čekali, až začne. On byl vždycky spíše uzavřený a málomluvný.
* LN Opravdu? Když někdy začal s těmi svými legráckami, bývalo ho všude celkem plno...
Řekla bych, že on tím trochu zakrývá svoji určitou rozpačitost.
* LN Na vánoční svátky do vlasti nepřiletěl, protože Omsk hrál mistrovské zápasy. Stýskalo se vám po něm na Štědrý den?
Jaromír chtěl přiletět na pár dnů před svátky, ale jak byl zraněný, tak se potřeboval v klidu doléčit a potrénovat. Vánoce jsou hezké hlavně v čase, kdy máte malé děti. Teď už je to trochu jiné, už chodím spíše po těch hřbitovech...
* LN Vzpomenete si ještě někdy na časy, kdy jste se o syna v Americe starala a kdekdo vám tam láskyplně říkal mama Jagr?
Už je to pryč, všechno zůstalo jen ve vzpomínkách. Ty se ale oživují, když třeba koukám na Liberec, kde pořád ještě hraje Petr Nedvěd. Nebo na Plzeň, kterou sice nemám moc ráda, ale její dres stále nosí Martin Straka. Když kluky vidím hrát, vybavuju si ty krásné časy. Hlavně Pittsburgh byla moje srdeční záležitost.
* LN Ještě tam máte dům?
Máme, ale něco s ním musíme udělat. Už se tam nedostaneme.
* LN Zmínila jste se o „blbém“ Washingtonu, kde váš syn neprožíval optimální časy. Jak jste snášela období, v němž váš syn zrovna štěstím neoplýval?
Každá máma cítí, když kluk není v pohodě. Bylo to hrozné. Já jsem tušila, že to nebude dobré už ve chvíli, kdy se dozvěděl, že míří do Washingtonu. Vidím ho jako dneska. Támhle se ohnul přes zábradlí a řekl mi, že jde do Washingtonu. Vyzařoval z něj klid, byl evidentně rád, že už konečně ví, kam přestupuje. Já ale tušila, že to nebude dobré a Jaromír to na mně poznal. Hned povídal – mámo, ty nemáš radost?
* LN Když už má váš syn s Kateřinou Neumannovou stejné datum narození i podobné oslnivé sportovní úspěchy, připouštíte si někdy, že by se jeho osud mohl zvrtnout jako Neumannové?
Moc ne, ale stát se něco podobného samozřejmě může leckomu. Nechci nikoho urazit, ale pod Jaromírovým jménem už pár lidí chtělo podnikat. Stačí připomenout problémy s Jágr’s barem. Tady nejde podnikat, když na tom nesedíte, anebo tam nemáte někoho z rodiny. Podívejte se, o kolik peněz tak přišel třeba Dominik Hašek.
* LN Dokážete se vžít do role Zdeny Neumannové, když často musí číst o své dceři nehezké věci?
Nedovedu si to vůbec představit, tahle záležitost ji musí strašně trápit. Katka žila pro sport, a pak se oklopila lidma... Třeba blbě někomu z nerozumu naletěla. Já toho jejího Pepu Jindru neznám, ale co o něm čtu, tak si myslím, že ji hodně napálil. Zamilovala se do něho a moc mu věřila. Katky mi je i jako mámy dost líto. Pořád vidím, jak k ní po tom olympijském zlatu běží její dcerka. Ještě teď mám husí kůži, jak to bylo nádherné. A teď o ní píšou věci, z kterých mi je nanic.
* LN Jaromír se ale taky může podobně spálit, ne?
Myslím si, že chlapi jsou přeci jen obezřetnější a dávají si na holky víc pozor. I když také se samozřejmě může stát, že se ho někdo pokusí zatáhnout do nějakého problému. Sám vidíte, jak to tady vypadá. Ale kdo ví, třeba zůstane v Rusku. Nikdy nevíte, kam vás osud zavane. Tyhle věci si ale rozhodne jen a jen Jaromír; ostatně už je to usedlý postarší pán... Vlasů má ale pořád dost.
***
ROZDĚLENÉ CESTY
Oba se narodili 15. února. Tedy ve znamení Vodnáře. I proto je asi spojovala spousta věcí. Třeba buldočí cesta za úspěchem, neústupnost, úporná snaha prosadit se, tvrdost k sobě samému. Jaromír Jágr (38) a Kateřina Neumannová (37). Oba se dočkali olympijských vítězství i zlata ze světových šampionátů. Svého času se stali miláčky národa nejen díky sportovnímu umu, ale bezpochyby i kvůli svým postojům a také životním, někdy až dojemným příběhům. Před nedávnem se však jejich osudy změnily a ostré nůžky každého z nich poslaly jiným směrem. Jágra dál unáší vlna úspěchů a nezměrné obliby, Neumannovou naopak události kolem libereckého mistrovství světa v lyžování a s ním spojené dosud nevyřešené dluhy uvrhly do klatby. Pro mnohé přestala být onou milovanou zlatou Katkou a její popularita v českých zemích prudce klesla. Jak nahlížejí na životní příběhy svých dětí jejich maminky? Jak vnímají slávu či složité chvíle, které ji občas umí velmi rychle vystřídat. O tom všem jsme si povídali s paní Annou Jágrovou a Zdenou Neumannovou. S ženami, které se mimochodem znají, a zdá se, že mají k sobě docela blízko.
