A tak i šťávě z hroznů z ciziny dávají prodejci označení burčák. Nezákonně.
BRNO Burčák, pravý burčák z Moravy, nabízejí prodejci u silnic. Motoristé ale nemusí vůbec koupit burčák. A když, tak ne z hroznů z Moravy či z Čech - a tudíž nesmí označení burčák používat.
Podle zákona totiž nápoj prodávaný jako burčák musí být z hroznů vypěstovaných na území České republiky. Ty jsou většinou stále na vinicích. V tropickém počasí posledních dnů sice dozrávají na moravských svazích rychleji než jindy - avšak tolik, aby desítky stánků mohly nabízet burčák, jich rozhodně být nemůže. Shoduje se na tom většina moravských vinařů. „To je stará pravda, že hroznů není nikdy tolik, kolik se prodá burčáku,“ žertuje jeden z majitelů vinotéky ve středu Brna.
„Burčák se už nabízí, ale většina z českých odrůd nebude. Přestože je letos veliké vedro a hrozny dozrávají dřív,“ míní zkušený vinař František Mádl z Velkých Bílovic. On sám odhaduje, že sbírat do vinohradu vyrazí na počátku září, a i tak to bude dřív než obvykle.
Podle vinařů je většina burčáku, který nyní prodejci nabízejí, nejspíš z maďarských hroznů. „Stačí se projít inzeráty a najdete hned několik nabídek typu Prodám rané hrozny z Maďarska,“ upozornil jeden z vinařů, který nechtěl být jmenován, aby si nevysloužil nadávky „kolegů“. V podstatě je to prý zlepšení, nejde sice o mok z tuzemských hroznů, ale aspoň z hroznů, a ne z jablek, která někdy podnikavci na falešný burčák využívali. Teď se to už prý nevyplatí, jablka jsou drahá a práce je s nimi moc.
Na kvalitní si ještě počkáme, tvrdí moravští vinaři Předseda Sdružení vinařů brněnské oblasti Jaroslav Sopouch sice připouští, že už může být i burčák z hroznů z Moravy, ale na ten kvalitní si znalci přesto raději počkají. „Teď nejspíš půjde o takzvané podtržené hrozny, tedy hrozny sklizené dřív, než dozrály,“ vysvětlil. „Výrobci burčáku si pak vypomohou zvýšeným množstvím cukru, aby dosáhli potřebné sladkosti. Burčák tak ale určitě nemá tu správnou kvalitu,“ míní odborník. Například na víkendovém tradičním mikulovském zarážení hory, které znamená uzavření vinohradů, aby mohla úroda dozrát, tak burčák musel chybět.
Na prodejce již vytáhla také Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ta kontroluje mimo jiné, zda prodejci burčák „nezmnožují“, jak úřední řeč nazývá jeho ředění vodou. „Naše týmy už jsou v terénu, v případě podezření putují vzorky na rozbor,“ připomíná mluvčí inspekce Martina Šmídtová. Loni přistihli sedm prodejců, kteří burčák „pokřtili“ vodou, v jednom případě dokonce bylo vody 47 procent.
Na dobrý burčák je tedy nutné ještě chvíli čekat. I pak by si měli zákazníci vybírat, kde ho koupí. Stánky u silnice určitě nejsou ideální. Dalším problémem, který totiž komplikuje prodej burčáku, je rychlost kvašení - pravý burčák kvasí jen několik hodin: „Ta pravá chvíle trvá jen krátce, ale to je ten pravý okamžik. Je však téměř stoprocentně nezaručitelné, že lze vše načasovat a burčák odvézt stovky kilometrů třeba do Prahy,“ podotýká vinař Dan Mádr. Doporučuje spíše vyrazit do terénu - pokud už někdo burčák má, obvykle rád nabídne.
Ve městech je lepší spolehnout se na osvědčené vinotéky. Někteří jejich majitelé si vedou seznam zájemců a pak jim zasílají textové zprávy přes mobil nebo je informují e-mailem, že burčák právě přišel.
***
Co je burčák v řeči zákona? Burčák definuje vinařský zákon jako částečně zkvašený hroznový mošt, ale výlučně z vinných hroznů sklizených a také zpracovaných na území České republiky. Pokud pravidlo původu nápoj neplní, musí se označení omezit právě na onu formulaci „částečně zkvašený hroznový mošt“. Nabízet ho spotřebitelům ke konzumaci lze přitom pouze mezi 1. srpnem a 30. listopadem roku sklizně, a to jen tehdy, je-li ve stavu kvašení. Prodejce musí „viditelně“ uvést nejen druh nápoje, ale i výrobce.
