NEDVĚDICE Osobní truhla Albrechta z Valdštejna stojí uprostřed obnovené hradní sýpky na Pernštejně. V prostorách, které před pěti lety téměř zničil požár, vrcholí unikátní výstava: autoři se pokusili dokázat, že i v dobách, kdy Moravou táhla švédská vojska a ničila města, se dařilo umění.
Pernštejn se nestal dějištěm podobné přehlídky náhodou: pevnost švédskému tažení společně s Brnem jako jedna z mála odolala. Byť ji to tehdy stálo horní patro dnes populární vyhlídkové věže a z kostela v nedalekém Doubravníku Švédové nenávratně odvezli slavné stříbrné rakve rodu Pernštejnů.
Kastelán hradu Zdeněk Jakub Škrabal vybral z jindy pečlivě střežených sbírek zajímavé zbraně včetně mušket s bodákem, jeho žena Eva Škrabalová doplnila umělecké výrobky. Malé rozevírací jablko ze slonoviny, v jehož nitru se skrývá pozoruhodná výzdoba, ale třeba i lucernové hodiny dokazují, jaká díla i v době válečného tažení vznikala. Dvě stovky exponátů pochází z dvaceti různých míst a činí tak z pernštejnské výstavy nejrozsáhlejší podobnou výstavu k tématu třicetileté války na Moravě.
„Jako hlavní postavu jsme vybrali hraběte Kryštofa Pavla z LiechtensteinuCastelkornu, jehož jméno se stalo i součástí názvu výstavy,“ připomíná Škrabal. Šlechtic zastával funkci nejvyššího hofmistra Albrechta z Valdštejna a právě on byl moravským zemským hejtmanem v době, kdy zemi napadla švédská vojska.
Lidé si tak v sýpce mohou prohlédnout například to, jak vypadalo polní lůžko maršála Rombalda XIII. Collalta, ale také pečlivě zrestaurovanou část pohřební výbavy Jana Diviše ze Žerotína. Navíc Pernštejn poprvé zpřístupnil část budovy barbakánu – lze se tak stylově podívat na první nádvoří hradu střílnami, kterými tam hleděli místní vojáci při obléhání v roce 1645. Výstava trvá jen do začátku října.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
