BRNO Nejvzdálenější detašované pracoviště Masarykovy univerzity se po několika měsících znovu zaplní. Do polární základny v Antarktidě zítra vyráží tým vědců. Nemohou čekat ani na to, aby s rodinami oslavili Silvestra: 1. ledna vyplouvá ledoborec Almirante Viel, který je má zavézt k ostrovu Jamese Rosse. Ten bude výzkumníkům domovem na přibližně dva měsíce antarktického léta.
Polárníci míří na základnu pošesté. „Letošní expedice bude pokračovat v započatých výzkumech, na druhé straně bude zahajovat i některé nové dílčí projekty,“ shrnul biolog Miloš Barták, který sám do Antarktidy jede podeváté. Mezi tradiční oblasti výzkumu patří sledování klimatu ostrova či výzkum jezer a dynamiky změn ledovců.
Poprvé je členem týmu i lékař – ten má dohlížet na zdravotní stav expedice, ale sám bude také bádat: má prověřovat projevy zátěže členů výpravy zejména při běžných pracovních činnostech v terénu. „V expediční posádce se objeví i dvě ženy, obě jsou pracovnicemi České geologické služby a na ostrově Jamese Rosse se zaměří na geologii a hydrologii,“ dodal Barták.
Loď, kterou pojedou, pomáhala i při budování základny. Má mimo jiné na palubě dva vrtulníky, které dopraví posádku na ostrov v případě, že to jinak nepůjde.
Stanici nesoucí jméno genetika Johanna Gregora Mendela spravuje brněnská Masarykova univerzita, její zaměstnanci tvoří na rozdíl od loňska většinu výpravy – ta má celkem jedenáct členů, další dva už jsou v Antarktidě. A sedm z nich jsou pedagogové či zaměstnanci univerzity – včetně nejmladšího Tomáše Jagoše, který teprve loni složil bakalářskou zkoušku z fyzické geografie. A jak jinak, měla téma Teplotní a vlhkostní stratifikace atmosféry v okolí stanice J. G. Mendela.
I na ostrově Jamese Rosse se totiž projevuje globální oteplování a vědci například pozorují, jak se odráží na řasách, sinicích, lišejnících a mechu. Musejí prověřit, jak se jim dařilo například pod miniskleníčky, které sluneční svit zintenzivňují. Na samotný chod stanice, například její energetické celky, letos pojede poprvé dohlédnout správce a dva technici. Ti zodpovídají za to, aby měla základna nejen dostatek energie, ale i pitné vody a také spojení se světem. Podmínkou, za niž Masarykova univerzita dostala povolení ke stavbě, je maximální ohled na životní prostředí. Po skončení výzkumné práce správce zazimuje stanici. Ve vaření se obvykle polárníci střídají.
Poznatky získané při minulém pobytu na ostrově vědci zpracovávali v průběhu celého letošního roku. „Přesně jsme například stanovili období, po které je antarktická vegetace kvůli drsným klimatickým podmínkám fyziologicky neaktivní. K zajímavým patří i zjištění mikrobiologů univerzity, kteří v přivezených vzorcích z ostrova izolovali a určili celou řadu druhů mikroskopických hub a kvasinek,“ podotkl Barták.
***
KUS MORAVY U PÓLU Šestá sezóna Mendelovy stanice
Polární stanice nese jméno zakladatele genetiky, Brňana Johanna Gregora Mendela. Na ostrově Jamese Rosse poblíž jižního polárního kruhu funguje od roku 2006 (výzkumné práce začaly už při její stavbě na přelomu let 2005 a 2006). Její kapacita je 15 až 20 pracovníků a stála asi 60 milionů korun. Její životnost má být minimálně třicet let. Odborníci z univerzit a z dalších institucí se zaměřují na poznání živých i neživých složek ekosystému odledněného území. Podobná základna je i v Arktidě, na Špicberkách, její práci koordinuje Jihočeská univerzita.
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
