BRNO Více stromů do ulic, častěji kropit dlažbu a hned, jak to půjde, zakázat do centra města vjezd autům s nevyhovujícími motory. Tak vypadá brněnský scénář pro boj s prachem v ulicích. Uskutečnit lze ale jen málo - chybí peníze i zákonná opora.
Zatím zůstane hlavně u stromů, letos jich má v alejích kolem velkých ulic přibýt více než stovka. „Vysazování zelených pásů jako jakýchsi lapačů prachu i dalších škodlivin je určitě velmi dobré řešení,“ potvrzuje Luboš Úradníček z ústavu lesnické botaniky a dendrologie Mendelovy univerzity. Německá studie porovnávala plochy u frekventované silnice a vedlejší park, kde byla prašnost desetkrát nižší.
Jako lapače prachu jsou ovšem ideální „chlupaté“ stromy, na jejichž listech prach ulpí a déšť ho potom spláchne. „Doporučoval bych druhy, jako například kalinu tušalaj i vrásčitolistou, pavlovnii plstnatou, vhodná by mohla být i lípa velkolistá,“ navrhuje odborník. Nutné je ale také posoudit, zda stromy nemůže ohrozit sůl ze silnic. Jeden metr čtvereční listové plochy zachytí údajně až dvacet gramů prachových částic.
Pokud jsou osazeny správné druhy, pak dokonce ani není nutné mít obavy, že by pro ně špatné životní prostředí znamenalo nějakou extrémní zátěž. „Samozřejmě že to i na ty stromy působí, ale odolným druhům to zase nedělá zas až tak velké problémy,“ míní Úradníček. Stromy ale nejsou jediná změna. Podle doporučení magistrátu by měly radnice městských částí častěji uklízet v ulicích. Ale v tom už je háček: Čtvrti na to totiž nemají peníze. „Musíme nějaké prostředky zkusit najít, třeba na kropení,“ poznamenal náměstek primátora Martin Ander. Problém je v tom, že nelze kropit vodou z řeky a pitná je drahá. „Je ale třeba najít kompromis,“ dodal Ander.
Brno proto v uplynulých letech kropiče používalo výjimečně v horkých dnech. Ty tam jsou doby, kdy míval dopravní podnik ve službách i několik kropicích tramvají, které pomáhaly udržet čisté nejdůležitější ulice. „Žádnou nemáme a koupě nové se neplánuje,“ říká mluvčí podniku Hana Pohanová. Poslední kropicí tramvaj sešrotovali v roce 2004, její předchůdkyně z let 1928 až 1969 stále čeká na opravu -ovšem v technickém muzeu.
Zaměření na ulice má odůvodnění. Z prachu v brněnském ovzduší připadají zhruba tři čtvrtiny na ten, který způsobuje doprava. Radní proto uvažují o tom, že problémovým vozům zakážou vjezd do centra. „Závisí to ale na změně zákona o ovzduší. Představa je, že by to fungovalo jako například ve Stuttgartu - do vnitřní části města mohou jen auta, která splňují přísnější podmínky,“ dodal Ander. Přeneseně: při emisních zkouškách by mohla auta dostávat různé barvy nálepek, jen ta se zelenou by mohla do zón, které by obce určily.
V červnu by mělo brněnské zastupitelstvo učinit i další krok proto víření prachu: úklidové služby by nesměly používat oblíbené fukary, s nimiž například shromažďují spadané listí a odpadky. Ty podle radních uklidí sice velký odpad, ale jemný prach pouze rozfoukají a všichni ho pak dýchají.
***
PRAŠNÉ BRNO Bolestí města je hlavně doprava Největší problémy s prachem má Brno v sousedství významných dopravních cest, například Zvonařky, Koliště či Úvozu, ale také podél výpadovek. Prach způsobený dopravou činí až tři čtvrtiny zátěže ovzduší v moravské metropoli. Ostatní problémové zdroje postupně svoji produkci snížily, například spalovna dodržuje nejpřísnější limity. Velkým problémem zůstávají emise sloučenin síry ze spalování mazutu a pyrolýzních olejů v teplárně Maloměřice - tento zdroj sice může fungovat i na zemní plyn, ten je však dražší.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
