BRNO Zakázka na tisk hlasovacích lístků pro brněnské komunální volby je pro úředníky i tiskárnu vždy náročný úkol. A bude i letos: na rozdíl od poslaneckých voleb totiž musí být všechny kandidátky na jednom archu papíru, na stejné ploše a stejným písmem.
Důvod? Aby mohli voliči hlasovat nejen pro konkrétní stranu, ale také si „křížkováním“ složit své vlastní zastupitelstvo po jednotlivých jménech. Srovnatelně velký hlasovací lístek letos nebude mít ani Praha. Tam je kandidátů více, ale rozdělili tam město na několik volebních obvodů a v každém z nich budou volit jen část zastupitelstva. Voliči tam tedy dostanou výrazně méně jmen.
V Brně se o hlasy hodlá ucházet sedmnáct uskupení, o jedno víc než před čtyřmi lety. Brnu zřejmě může ve velikosti hlasovacího lístku konkurovat jen Ostrava, kde mají osmnáct kandidátek. Počet se však ještě může změnit – nyní úředníci kandidátky zkontrolují, některá tak může kvůli chybám ze seznamu zcela vypadnout; na jiné mohou strany doplnit jména. Proto radnice zatím nechtějí seznamy zveřejnit. Není tak jasné ani to, kolik lidí kandiduje. Na každé kandidátce totiž může být teoreticky jedno jméno; i když politici vědí, že je výhodnější je zaplnit zcela.
Sedmnáct kandidujících stran není brněnským rekordem: například v roce 1994 jich bylo osmnáct, a o čtyři roky později dokonce devatenáct. Počet těch, které uspěly, ale klesá. Právě v roce 1994 mělo alespoň jednoho svého zástupce na radnici šestnáct z osmnácti kandidujících stran, po zavedení povinnosti překročit pětiprocentní hranici se jejich počet výrazně snížil.
Například v posledních volbách uspělo šest stran. Současnou koalici uzavřeli ČSSD, lidovci, zelení a Brno 2006. Ačkoli ODS dostala nejvíce hlasů a ve volbách vyhrála, skončila s komunisty v opozici.
V nadcházejících volbách všech těchto šest stran bojuje o hlasy znovu, přidala se i nová uskupení jako TOP 09 či Věci veřejné, byť ty se jmény po Brně málo známými. Podle politologů to jejich šance spíše oslabuje a překvapivě úspěšné „tažení“ z parlamentních voleb se nemusí opakovat.
Kdo má tak největší šanci pověsit si v Brně na krk primátorský řetěz, je nyní těžké odhadnout. Znovu se o to pokusí současný primátor Roman Onderka, konkurovat mu bude za ODS Robert Kotzian a dva Onderkovi současní náměstci: Martin Ander (SZ) a Daniel Rychnovský (KDU-ČSL).
Přijímání kandidátek uzavřeli i na dalších radnicích. Do pondělka by mělo být jasné, zda někde registraci některé nezamítnou. V okresních městech Jihomoravského kraje je přitom zajímavé, že s výjimkou znojemského Petra Nezvedy (ODS) žádný současný starosta v barvách své strany v čele její kandidátky znovu nestojí.
KANDIDÁTKY V BRNĚ Na magistrát by rádo 17 uskupení
Magistrát potvrdil, že své kandidátky pro říjnové komunální volby předalo 17 uskupení. Jejich názvy ani jména lídrů zatím nejsou veřejné, radnice prověřuje dokumentaci.
Zatím jsou jasná následující jména: * ČSSD: Roman Onderka * ODS: Robert Kotzian * TOP 09: Irena Matonohová * KDU-ČSL: Daniel Rychnovský * SZ: Martin Ander * KSČM: Helena Sýkorová * Brno 2010: Jiřina Belcredi * VV: Petra Quittová * Suverenita: Šárka Kašpárková Názvy kandidujících stran magistrát nezveřejnil, učiní tak až po kontrole jejich přihlášek do voleb. Podle neoficiálních informací je mezi kandidujícími například strana Moravané, Koruna Česká, Konzervativní strana a další uskupení, která se ucházela o hlasy voličů také v předchozích komunálních volbách. Každá může nominovat maximálně 55 jmen.
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
