Tajné služby by mohl kromě poslanců kontroloval zcela nově vzniklý nezávislý orgán.
Vyplynulo to z jednání sněmovní bezpečnostní komise, kterého se zúčastnil i premiér Mirek Topolánek (ODS), ministr vnitra Ivan Langer (ODS) a ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Návrh věcného záměru zákona o zpravodajských službách zatím schválila Bezpečnostní rada státu a asi už příští týden by mělo skončit meziresortní připomínkové řízení, po kterém ho projedná vláda.
Podle zákona by se dosavadní tři zpravodajské služby měly zredukovat na dvě
- Bezpečnostní zpravodajskou službu a Národní zpravodajskou službu. První by vznikla sloučením současné civilní kontrarozvědky - Bezpečnostní informační služby (BIS) a části Vojenského zpravodajství (VZ), která plní úkoly na území ČR. Národní zpravodajská služba by působila v zahraničí a spojila by civilní rozvědku (Úřad pro zahraniční styky a informace - ÚZSI) s druhou částí Vojenského zpravodajství - vojenskou rozvědkou.
Bude výbor složený ze soudců nezávislý?
Nejdelší debata se mezi poslanci vedla právě o nové, takzvané dvoustupňové kontrole služeb. Kromě dvou pětičlenných komisí složených z poslanců by na tajné služby měl dohlížet nezávislý orgán tvořený předsedy Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu a ombudsmanem.
Někteří členové výboru zpochybnili právě nezávislost tohoto nového kontrolního orgánu, ale objevily se i hlasy, zda je opravdu účelné, aby na zpravodajské služby dohlíželi poslanci. Výhrady se objevily i k některým nově navrhovaným pravomocem služeb, které by například mohly získávat informace od soukromých finančních institucí, jako jsou banky, nebo z vyšetřovacích spisů.
Bezpečnostní výbor asi po dvou hodinách projednávání zákona přerušil a vyzval premiéra, aby poslancům předložil více variant možné podoby zpravodajských služeb. Chce také vytvořit odbornou komisi složenou z poslanců i příslušníků zpravodajské komunity, která by vládě vytvořila rámec pro budoucí podobu zákona. Nyní záleží na vládě, zda počká na závěry expertů, nebo bude o zákoně jednat před jejich výstupem a riskovat tak zamítnutí zákona při projednávání ve sněmovně.
