BRNO Politici na brněnské radnici ani po sto letech nesplní slib svých předchůdců a nepostaví znovu unikátní gotickou kapli rozebranou v roce 1908.
Odmítli vrátit kapli na její původní místo a upravit kvůli ní nároží Veselé ulice a Dominikánského náměstí. Začlenění kaple nedali ani jako součást podmínek pro zástavbu proluky vedle Nové radnice, kde má vyrůst budova s parkovacím domem a ztratili tak další šanci na znovuvztyčení unikátu.
Politici přiznávají, že ještě nepodepsali smlouvu o stavbě parkovacího domu vedle Nové radnice, jehož součástí mohla kaple být. Požadavek začlenění kaple tam ale nedají, a to se již nezmění. „Město si nic takového do podmínek nedalo. Kdyby to byla iniciativa investora, proti bychom asi nebyli, ale pokud vím, o ničem takovém se neuvažuje. Osobně bych to ani neviděl jako ideální spojení, parkovací dům s historickou kaplí,“ řekl LN náměstek primátora Oliver Pospíšil. Je sto let rozebraná, další roky ji zřejmě čekají Znovuobnovení památky není v současnosti na pořadu dne, shodují se představitelé brněnské radnice. „Pravda je, že nyní se vážně nezabýváme žádným možným řešením,“ připustil i další z primátorových náměstků Daniel Rychnovský. „Slibovat nyní, že kaple bude tam nebo onde, by bylo populistické a neuvážené,“ dodal. „Brno má teď přízemnější starosti,“ připouští i Pospíšil.
Unikátní kapli při jejím rozebírání záviděli Brnu i císařští odborníci z Vídně, dokonce následník trůnu Ferdinand d’Este si vyžádal podrobné informace. Nyní zbytky leží na dvou místech: Nejzajímavější kamenné detaily zdobí stěny Křížové chodby Nové radnice, zbytek leží v krytu pod Petrovem. Už roky ale nevznikla kompletní revize, zda jsou díly všechny a odpovídají sto let starým nákresům.
Historik Karel Severin, který se na poslední takové inventuře před lety podílel, připomíná, že zachovány zůstaly kamenné prvky včetně oken, svorníků, kružeb a sloupů. „Její zaklenutí na jeden středový sloup je jedinečné, nenapodobitelné,“ dodává. Muzeum města Brna na Špilberku opatruje i původní fresky, které nechali odborníci před sto lety vyříznout ze stěny.
Kaple láká i architekty. Nikdy nestála samostatně a rozebraný je jen interiér s portály a okny, právě proto ji podle nich lze začlenit do jiné stavby jako součást interiéru. Architekt Petr Hrůša, který se podílel na návrhu budoucí podoby Dominikánského náměstí, ji chtěl vrátit dokonce na její místo. Dům na nároží Veselé ulice a Dominikánského náměstí by se v úrovni přízemí a prvního patra částečně zvětšil, aby pojal kapli, která by sloužila jako slavnostní a výstavní síň. „Stále věřím, že třeba v budoucnu se radní pro takový záměr rozhodnou,“ řekl LN Hrůša poté, co radní podobnou verzi zamítli. Bez naplnění zůstala i varianta, aby se kaple stala součástí některé z budov v univerzitním kampusu v Bohunicích.
Marné byly i snahy architekta Mojmíra Kyselky, který se studenty architektury navrhl několik verzí parkovacího domu mezi Novou radnicí a hotelem International. Právě toho, o němž má být smlouva. „V domě by i tak mohlo být více než čtyři sta parkovacích míst, navíc by prostory byly vhodně propojeny,“ řekl s tím, že dokumentaci stejně dokončí až do úrovně dokumentace pro stavební povolení.
Je to asi jediná tuzemská stavba, která přežila svou smrt Památkáři upozorňují, že některé původní prvky nemusí jít do stavby znovu začlenit a některé mohou chybět. Přesto je královská kaple doložená poprvé v roce 1297 pravděpodobně jedinou podobnou stavbou v tuzemsku, která byla tak rozebrána se slibem opětovného sestavení. Podle šéfa brněnských památkářů Petra Kroupy by nevadilo ani její sestavení uvnitř jiné budovy.
Zboření stavby na začátku minulého století tehdejší radní zdůvodnili přestavbou Dominikánského náměstí. Na místě dnešního paláce Jalta bořili stará kasárna, která v okolí kaple postupně vznikla. Celý blok také ustupoval částečně dozadu, aby uvolnil výhled ze Zámečnické ulice na Novou radnici.
Dlouhodobý zájem města, aby se skvost znovu objevil, trvá. Rychnovský označil za zajímavou myšlenku jejího začlenění do kampusu, Pospíšil zase zmínil některý objekt v Jižním centru. Oba ale bez termínu. Jako rozhodnutí jejich předchůdců z 29. dubna a 24. června 1908, které mimo jiné říká: „Aby svého času mohla se u některého městského ústavu stejná kaple postaviti, kde by se použilo všech zachovalých součástek.“
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
