Posudek Pavla Prunnera mu v tom ale zabránil.
PRAHA Neposlouchal byste, jste volného myšlení. Nemáte rád šéfy. Hodíte se do advokacie nebo do vysoké manažerské funkce, tedy tam, kde je potřeba samostatnost a rychlé rozhodování. Na státního zástupce, který musí poslouchat, se ale nehodíte. Zhruba tak si chebský advokát Martin Čonka dodnes pamatuje slova, která před několika lety rozhodla o jeho další životní dráze. Pronesl je plzeňský psycholog Pavel Prunner.
Čonku tehdy ani nenapadlo, aby se proti verdiktu zpěčoval. „Řekl jsem si: Dobrá, byla to jedna z cest, kterou jsem se chtěl vydat. Nevyšlo to a hotovo,“ vzpomíná Čonka.
Navíc ani nevěděl, jak by se proti závěru psychologa mohl bránit. „Strašně těžko by se to dalo rozporovat. Neumím si představit, jak bych mu dokázal, že se v mém případě spletl,“ říká Čonka a pokračuje: „Ptal jsem se na to psychologa a ten mi řekl, že si to také neumí představit. Neexistují totiž žádné pro tento účel standardizované testy, takže se výsledek nedá ověřit.“ V Česku existují jen dva psychologové, Pavel Prunner a Jiří Dan, kteří rozhodují o psychologických předpokladech zájemců o práci soudců a státních zástupců. Jejich verdikt bývá stručný: Doporučuji – doporučuji s výhradami – nedoporučuji. Žádné podrobné zprávy psychologové ke svým rozhodnutím připojovat nemusí. „Ze začátku jsme zprávy psali,“ říká psycholog Karel Netík, který tyto posudky dělal léta, ale dnes už se jim nevěnuje. „Pak to ale narazilo na ochranu osobních údajů. Na ministerstvu nebyl psycholog a někde na personálním se to válet nemohlo. Takže jsme jen doporučili, nebo nedoporučili. Když se někdo přihlásil, verdikt jsme mu zdůvodnili,“ dodal. Někdejší „posudkář“ Netík dává rovnou za pravdu chebskému právníkovi Martinu Čonkovi. Žádná instance, která by rozhodnutí dvou psychologů přezkoumala, není. „Je možné se zabývat postupem a metodami, které psycholog používá,“ říká Netík. „Výsledek testu u konkrétního člověka se ale nijak přezkoumat nedá.“ Naše rada? Popovídejte si, zní z ministerstva Samo ministerstvo spravedlnosti doporučuje, aby si nespokojený adept popovídal s psychologem, který posudek dělal. „Uchazeč, který byl vyšetřen, má možnost výsledek vyšetření s psychologem projednat,“ říká mluvčí resortu Jitka Zinke.
Často tak nezbývá než dělat test znovu a znovu. Třeba současný mluvčí Unie státních zástupců Jan Lata byl zarytý, test psychologa si vyzkoušel hned třikrát. „Jednou jsem byl málo vyzrálý, podruhé už ani nevím co, prošel jsem až napotřetí,“ vzpomíná Lata. Ujasňuje, že nemá nic proti posudkům, ale vadí mu současná neprůhledná praxe: „Je třeba zřetelně popsat kritéria a umožnit přezkoumání posudku odbornou obcí. Pokud vše záleží jen na dvou psycholozích, je to velmi jednoduše zneužitelné.“
***
Rozhodnutí Martin Čonka se od psychologa Pavla Prunnera dozvěděl, že je volného myšlení, a na žalobce se proto nehodí, spíše na manažera. Dnes se živí jako právník, tehdy se totiž proti rozhodnutí neodvolával.
