PRAHA Jak nahradit hnědé uhlí, ale také co dál s těžbou uranu, to jsou otázky, které nyní řeší tým ministerstva průmyslu a obchodu při přípravě státní energetické koncepce. Materiál by měl jít na vládní stůl nejpozději na jaře příštího roku. Do té doby je třeba vyřešit, jak zásobovat české teplárny a netěžit přitom víc hnědého uhlí. Vládní koalice se totiž dohodla, že prolomení těžebních limitů nepřipadá v úvahu. S ním přitom počítal návrh koncepce, kterou v loňském roce připravil předchozí ministr Vladimír Tošovský.
„Pokud je zadání takové, že máme zachovat limity, musíme koncepci upravit,“ konstatoval náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner.
Ministerstvo průmyslu za éry Tošovského počítalo s tím, že hnědé uhlí díky prolomení limitů zůstane hlavním palivem pro české teplárenství minimálně do roku 2050. Nyní tak experti musí hledat alternativy v podobě zemního plynu nebo černého uhlí z dovozu.
Méně problémů způsobí zachování limitů v elektroenergetice, kde již Tošovského návrh počítal s tím, že podíl uhlí na výrobě elektřiny klesne ze současných 60 procent na zhruba 20 procent v roce 2030. Uhlí při výrobě elektřiny nahradí nové jaderné bloky, paroplynové elektrárny i obnovitelné zdroje energie.
Další těžba uranu Otázkou nadále zůstává, jak se vláda postaví k možnosti další těžby uranu. Návrh aktualizované koncepce energetiky se k této možnosti staví pozitivně. Mluví se zde o potřebě „zajistit pokračování průzkumu a těžby uranu pro posílení energetické bezpečnosti a udržení dovozní energetické závislosti na přijatelné úrovni“.
Podle informací LN je jisté, že v úvahu připadá pouze hlubinná těžba uranu. Ta se nyní využívá v jediném fungujícím dole Rožná v kraji Vysočina a v úvahu by připadala také v okolí Polné či jiných lokalitách v uvedeném kraji. Ekologicky nešetrná metoda získávání uranu z hornin pomocí kyseliny sírové naopak nemá šanci projít.
Kromě technických parametrů však bude hrát zásadní roli také cena na světovém trhu. Těžba v novém dole přitom vyjde výrazně dráže než dotěžení zásob ve starší důlní lokalitě.
„Připravovaná surovinová politika státu nemůže pominout případnou těžbu uranu za splnění zákonných podmínek. Zásoby uranu v České republice jsou, ale aktuální cenová úroveň této komodity nehovoří ve prospěch zahájení těžby,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Vlček. Meziresortní připomínkové řízení již má energetická koncepce za sebou, proběhlo na počátku letošního roku.
Kolize s návrhem MŽP Jediným odpůrcem návrhu bylo ministerstvo životního prostředí, které prosazuje konkurenční návrh s názvem Politika ochrany klimatu.
„Očekávám, že vláda buď schválí náš návrh, nebo si vyžádá zpracování kompilátu z obou návrhů,“ uvedl pro LN Hüner.
Ministerstvo životního prostředí klade v návrhu Politiky ochrany klimatu důraz na omezování emisí a maximální možný rozvoj obnovitelných zdrojů. „Jimi navržený podíl obnovitelných zdrojů je nereálný a přehnaný,“ domnívá se Hüner.
Naopak návrh státní energetické koncepce z dílny ministerstva průmyslu a obchodu je prý zcela v pořádku. „Návrh je připraven kvalitně a vláda by jej mohla rovnou schválit,“ domnívá se Hüner. Aktualizace energetické koncepce totiž vychází ze závěrů nezávislé komise vedené akademikem Václavem Pačesem a následné zprávy oponentní komise. Proces přípravy aktualizované energetické koncepce státu tak vlastně probíhá již od jara roku 2007. Předchozí nepolitická vláda se na definitivní rozhodnutí necítila.
***
PRIORITY STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE
Paliva a energie spotřebované v Česku (v procentech)
Zdroje pro výrobu elektřiny (v procentech)
vyvážený mix různých zdrojů tak, aby ČR nebyla závislá na jediném druhu paliva mírný přebytek výrobních kapacit elektráren oproti tuzemské spotřebě elektřiny zvýšení energetické bezpečnosti (mj. tvorbou vyšších zásob ropy, plynu a jaderného paliva) snižování negativních dopadů energetiky na životní prostředí snižování energetické náročnosti české ekonomiky podpora odborného školství, vědy a výzkumu
