„Bylo to velice statečné, byl na radnici plné Němců, ale bránilměsto. Funkci uvolnil až pod pohrůžkou trestu smrti,“ připomněla historička Milena Flodrová. Už v květnu 1938 opakovaně pronesl projevy proti nacistům a před tisíci lidmi na Zelném trhu kritizoval násilí v Německu. Za příklad ho dává i první nekomunistický primátor Brna zvolený po roce 1989 Pavel Podsedník, jehož otec Josef byl posledním nekomunistickým primátorem před rokem 1948. A právě Spaziera Podsedník označil za symbol zodpovědnosti vůči městu.
O Spazierově sesazení se dochovalo jen málo dokumentů, Němci o něm příliš informací „nepustili“, jeho vzdor byl jejich kritikou. Podle všeho právě německý komisař Judex dvaapadesátiletého Spaziera opakovaně vyzval, aby nastoupil na dovolenou a „více na radnici nechodil“. Ten to ale odmítl. K tomu, aby přestal vykonávat funkci, Spaziera přinutili až při výslechu na brněnském gestapu, kde mu pohrozili popravou.
Svobody si ale ani tak neužil - už v září ho Němci zatkli v rámci akce Albrecht der Erste, věznili ho na Špilberku a poté v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Další rána přišla po válce: ve vykonstruovaném procesu byl jako národní socialista odsouzen za velezradu na 7 let do vězení a k propadnutí majetku. Ač byl uznávaný odborník ve stavebnictví, profesor brněnské techniky, přišel o tituly, majetek i občanská práva. Soudně rehabilitován byl v roce 1970. Sedm let po smrti.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
