Na internetu například nově bude seznam 108 obětí, které od 21. srpna do konce roku 1968 zahynuly v přímé souvislosti s pobytem vojsk Varšavské smlouvy na území tehdejšího Československa.
V seznamu figurují lidé, které okupační armády zastřelily nebo oběti střetů s vozidly cizích vojsk. Autoři ho rozdělili podle jednotlivých krajů v Česku i na Slovensku. U jmen často nechybí ani fotografie nebo životopisné údaje.
K číslu 108 mrtvých došli historici teprve nedávno po dlouhém zkoumání dokumentů tehdejší veřejné bezpečnosti, prokuratury, zdravotníků i vojenských orgánů. Starší a nižší číslo - 94 obětí - vycházelo ze souhrnné zprávy předložené v prosinci 1968 vedení KSČ.
Ve fondech Archivu bezpečnostních složek, který spravuje ÚSTR, také dlouho ležely nepovšimnuté rozhlasové kotouče. "Jsou to originální pásky záznamů, které byly pořízené přímo v srpnových dnech. Je to zhruba těch deset nejsvobodnějších dní vysílání Československého rozhlasu," řekl novinářům Žáček.
Veřejnost si proto bude moci poslechnout například dobové rozhlasové noviny nebo některé projevy tehdejších politických představitelů. Vojska pěti států východního bloku překročila československé hranice v noci z 20. na 21. srpna 1968 a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Útoku se zúčastnily armády Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska.
Důvodem k okupaci byla obava představitelů moci ve státech sovětského bloku z postupné liberalizace socialismu v tehdejším Československu. Pozvolné uvolňování poměrů nabralo tempo po zvolení Alexandra Dubčeka do čela KSČ v lednu 1968. Pobyt sovětských vojsk byl "legalizován" smlouvou o jejich dočasném pobytu, kterou Národní shromáždění schválilo v říjnu 1968. Dočasný pobyt trval 23 let.
Informace k srpnu 1968 jsou na webové adrese www.ustrcr.cz/cs/srpen-1968.
V seznamu figurují lidé, které okupační armády zastřelily nebo oběti střetů s vozidly cizích vojsk. Autoři ho rozdělili podle jednotlivých krajů v Česku i na Slovensku. U jmen často nechybí ani fotografie nebo životopisné údaje.
|
V seznamu figurují lidé, které okupační armády zastřelily nebo oběti střetů s vozidly cizích vojsk.
Ve fondech Archivu bezpečnostních složek, který spravuje ÚSTR, také dlouho ležely nepovšimnuté rozhlasové kotouče. "Jsou to originální pásky záznamů, které byly pořízené přímo v srpnových dnech. Je to zhruba těch deset nejsvobodnějších dní vysílání Československého rozhlasu," řekl novinářům Žáček.
Veřejnost si proto bude moci poslechnout například dobové rozhlasové noviny nebo některé projevy tehdejších politických představitelů. Vojska pěti států východního bloku překročila československé hranice v noci z 20. na 21. srpna 1968 a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Útoku se zúčastnily armády Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska.
Důvodem k okupaci byla obava představitelů moci ve státech sovětského bloku z postupné liberalizace socialismu v tehdejším Československu. Pozvolné uvolňování poměrů nabralo tempo po zvolení Alexandra Dubčeka do čela KSČ v lednu 1968. Pobyt sovětských vojsk byl "legalizován" smlouvou o jejich dočasném pobytu, kterou Národní shromáždění schválilo v říjnu 1968. Dočasný pobyt trval 23 let.
Informace k srpnu 1968 jsou na webové adrese www.ustrcr.cz/cs/srpen-1968.
