* LN Nárok na přídavky na děti ztratí od ledna zhruba třetina rodin. Dalším se jejich částka sníží. Proč?
Je to spojeno s daňovými přesuny. Zatímco dosud se z čisté daně odečítalo na jedno dítě ročně 6000, od ledna se bude odečítat 10 680 korun. Dá se říci, že o co lidé přijdou na přídavcích, to se jim vrátí na nižších daních. Tato sleva na dani sice není dávka, nevyplácí se jako dávka, ale chová se tak. Já osobně jsem zastáncem toho, aby zvýhodnění rodin s dětmi šlo přes daně. Nemusí se to administrovat jako dávky, a navíc to dostane každý, kdo má děti. Myslím, že i bohatší lidé by měli mít finanční kompenzaci za to, že mají děti.
* LN Jenže faktu, že přestane dostávat přídavky, si všimne každý. Nižší daně málokdo.
Má to tuhle politickou rovinu. Když musíte žádat a dostáváte dávku vyplacenou, víte o ní. Slevu na dani ale lidé jako dávku od státu nevnímají.
* LN Na přídavcích na děti stát příští rok ušetří zhruba osm miliard korun. O kolik méně vybere na daních?
To je obtížné vypočítat. Ale velice hrubý odhad je, že když se dá proti sobě snížení přídavků na děti na jedné straně a snížení daní na straně druhé, stát bude tratit proti stavu v letošním roce asi čtvrtinu.
* LN Je jasná skupina lidí, která na tyto změny doplatí?
Ti, kdo nepracují. Žádnou slevu na daních totiž nebudou moci uplatnit. Je to zároveň snaha motivovat lidi k tomu, aby přijali i práci za nízkou mzdu.
* LN Není to příliš komplikované na to, aby to mohlo někoho skutečně motivovat?
Lidé sledují své peníze a pochopí, že daňový kanál je podpora. Je to ten nejlepší impulz k tomu, aby si práci aktivně hledali. Když mají nízké daně, dostanou rozdíl mezi daní a slevou na děti vyplacený - strop, který se dá odečíst, je 50 000 korun za rok.
* LN Na novém, třírychlostním rodičovském příspěvku ale stát ušetří. Když srovnáte dosavadní možnost být doma do čtyř let věku dítěte za 7600 korun měsíčně s kteroukoliv novou variantou, dělá to na jednu rodičovskou devadesát až sto tisíc korun rozdíl, který tratí rodina.
V mandatorních výdajích je třeba také ušetřit. Čtyři roky je doba v Evropě nejdelší a 7600 korun, tedy 40 procent průměrného příjmu, částka v Evropě daleko nejvyšší. Obvykle se pohybuje ve výši do 20 procent průměrného příjmu. Pravidla pro vyplácení rodičovského příspěvku skutečně měníme s jednoznačnou snahou ušetřit.
