Post Bellum cenu uděluje pamětníkům zlomových momentů minulého století, letos ho rozšířila i na hrdinu současného dění.
Ceremoniálu v historické budově divadla se zúčastnil prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Přišel jako vůbec první hlava státu od počátku udělování cen v roce 2010. Pořadatelé při ceremoniálu připomněli nedávno zesnulého bývalého ministra zahraničí, poslance a senátora Karla Schwarzenberga.
Jan Litomiský na archívním snímku.
Cenu letos získal disident Jan Litomiský, jeden z mluvčích iniciativy Charta 77, která se stavěla na odpor proti totalitnímu komunistickému režimu v Československu. Pražský rodák Litomiský v době normalizace, snahy státu o utužení totality, spolupracoval s lidmi vzdorujícími režimu i s Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných. Sám byl v 80. letech uvězněn po obvinění z podvracení republiky. „Tímto oceněním byla oceněna práce celého Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných,“ řekl k ocenění Litomiský.
Do střetu s komunistickým režimem se dostaly také Mária Šidová a Eva Karvašová ze Slovenska. Karvašová se ještě jako dítě starala za druhé světové války o koně partyzánů a její otec byl za pomoc partyzánům zatčen gestapem, nacistickou tajnou policií. Jako dcera lékárníka pak čelila ústrkům ze strany komunistického režimu.
Následně byla perzekvována i kvůli manželství s protirežimním prozaikem a dramatikem Petrem Karvašem. Přesto odolala nabídkám Státní bezpečnosti (StB) na spolupráci, tedy donášení na přátele a známé. Lidé by neměli přemýšlet o sobě, ale o svých dětech a vnucích, co pro ně přichystají, tak budou žít, řekla Karvašová.
Šidová a její blízcí zase za totality pomáhali lidem pronásledovaným režimem. V 50. letech mimo jiné ukrývali kněze Jána Hutyru, který uprchl z vězení. Policie ale nakonec Hutyru dopadla a zatkla i Šidovou. Skončila na rok a půl v pracovním táboře. Při přebírání ceny řekla, že v mladém věku svou perzekuci nebrala tragicky, byla ráda, že takto zachránila před trestem svoje rodiče.
Další oceněná, Marie Klangová z Česka, čelila nacistům. Za druhé světové války byla nuceně nasazena na práci v Německu, v továrně na tehdy novou zbraň - letounovou střelu V1. Začala spolupracovat s britským zajatcem, který ji požádal o nákresy součástek V1. Když ji zatklo gestapo, přestála kruté výslechy a britského přítele neprozradila. Po převozu do vězení v Drážďanech se jí podařilo uprchnout v chaosu po bombardování města. „Přijímám tuto poctu s pokorou, nevím, jestli jsem si ji vůbec zasloužila, protože mi přijde samozřejmé bojovat proti zlu a bezpráví,“ řekla Klangová ke svému ocenění.
Pátým oceněným je ukrajinský pravoslavný kněz Vasyl Vyrozub. Už v roce 2013 pomáhal protestujícím na demonstracích v Kyjevě a později jako vojenský kaplan při bojích s proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se vydal s výpravou pro těla vojáků z Hadího ostrova, kteří se odmítli vzdát ruské válečné lodi. Tým však padl do ruského zajetí. Podle Post Bellum Vyrozuba Rusové mučili elektrickým proudem nebo mu vráželi hřebíky pod nehty. V zajetí prožil 70 dní a poté byl spolu s dalšími vyměněn za ruské zajatce.
Ceny Paměti národa uděluje od roku 2010 společnost Post Bellum jako uznání těm, kteří ve svém životě dokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova. Smyslem je ocenit pamětníky, kteří se během svého života zachovali v těžkém životním okamžiku hrdinně či se nezpronevěřili svým životním postojům.
