BARTOŠOVICE Beskydy začínají plnit slovenští orli. Do záchranné stanice v Bartošovicích včera dorazila další tři mláďata, která by se měla v Beskydech usídlit. Jsou ale zatím tak malá a nemotorná, že potřebují až několikatýdenní péči. Zatím ani není jasné, zda jde o samečky či samičky.
O mláďata, stará ani ne jeden měsíc, pečuje nyní v Bartošovicích adoptivní matka, orlice jménem Dina. V sedmdesátých letech byla postřelena pytlákem tak, že nemůže létat. Od té doby žije v záchranné stanici a vychovala už desítky ptačích mláďat. Pokud vše půjde podle plánu, v červenci se mláďata přestěhují do vypouštěcí voliéry, kde si budou zvykat na okolí, a v srpnu budou vypuštěna.
Trojice mláďat na Moravu dorazila v rámci unikátního projektu Návrat orla skalního do Moravskoslezských Beskyd. Projekt začal v roce 2006 vypuštěním prvních čtyř orlů. Další tři se k nim přidali loni. Všem sedmi orlům, kteří jsou opatřeni vysílačkami, se vede dobře. Ornitologové je pravidelně monitorují. Dravci létají až na Slovensko do oblasti Kysuc nebo na Libavou na Olomoucko.
Cílem projektu je do roku 2010 vypustit v Beskydech dvacet orlů. Z nich by mohly vzniknout alespoň tři hnízdící páry. Během příštích let by se tak mohl v Česku narodit opět ve volné přírodě orel skalní. To se nestalo prakticky sto let. Na začátku minulého století byli tito ptáci na českém a moravském území vyhubeni.
Orlové skalní jsou zvyklí žít v místech, kde se narodili. Dospělé jedince prakticky stěhovat nelze. Proto moravští ornitologové vozí mláďata ze Slovenska a v Bartošovicích pro ně připravují jakési falešné místo zrození. Mláďata pečlivě vybírají slovenští ornitologové z hnízd slovenských orlů. Jde vždy o mladší jedince ze dvou sourozenců. Mezi karpatskou populací orlů je totiž rozšířen takzvaný kainismus - starší a silnější mládě svého mladšího a slabšího sourozence zahubí. Program Návrat orla skalního do Moravskoslezských Beskyd tak vlastně zachraňuje ptákům život.
K trojici dovezených orlů do Česka by se měl během příštích týdnů připojit i čtvrtý, rovněž před nedávnem vybraný z hnízda. Ten si prý však ve slovenské stanici v Zázrivé tolik zvykl, že tam byl raději ponechán.
Největší nepřítel návratu orlů do Beskyd je člověk Ekologové už ale řeší první problémy spojené s návratem orlů. Nezpůsobují je jiná zvířata, ale člověk. Jedna z orlic byla neznámým pytlákem na sklonku roku 2006 postřelena blízko města Hranice, druhou zase chytil jeden z obyvatel obce Staré Hamry v Beskydech a zavřel ji do klece. Oba ptáky už po předcházejících léčebných kúrách v bartošovické záchranné stanici ornitologové opět vypustili zpět do divočiny. „Daří se jim dobře,“ konstatoval včera vedoucí projektu Petr Orel.
Po neznámém střelci od Hranic pátrali policisté marně, stejně ve ztracenu skončilo řešení případu věznění orla ve Starých Hamrech. „Stíhání bylo odloženo. Nebylo prokázáno, že by muž spáchal trestný čin,“ potvrdil včera mluvčí frýdeckomístecké policie Ivan Žurovec. Muž, který měl dva měsíce orla věznit, tvrdil, že dravce našel, chtěl jej vydat a jen nestihl jeho nález oznámit. „Nejsme schopni říct orlům, že se k lidem nemají přibližovat,“ krčí rameny nad lidskou nepřejícností ornitolog Orel.
Mořští orli už se na Moravu a do Slezska vracejí sami V Česku kromě desítky ze Slovenska importovaných orlů skalních žijí i orlové mořští. I ti byli u nás prakticky vyhubeni a v osmdesátých letech uměle vysazováni v jižních Čechách. Nyní lze tyto ptáky stále častěji spatřit i v okolí Ostravy. „Hned několikrát kolem mne prolétl o uplynulém víkendu u Odry u Bohumína,“ potvrzuje ostravský rybář Pavel Věcek. Ornitolog Petr Orel říká, že u řeky Odry mají orlové mořští dobré podmínky k životu a na Ostravsku se poprvé objevili zhruba před deseti lety. Žije jich tam deset až patnáct, nedá se zatím mluvit o párech, spíš jde o mladé orly. V celé České republice žijí podle odhadů ornitologů zhruba čtyři desítky hnízdících párů orlů mořských, jednotlivých orlů může být až sto padesát.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
