PRAHA Sdružení Litera představilo včera nominace v pěti kategoriích plus adepty na nakladatelský čin. Ceny Magnesia Litera Praha budou vyhlášeny 10. dubna ve Stavovském divadle. Porota složená z literárních kritiků, knihkupců, knihovníků a pedagogů, v jejímž čele zasedá básník a překladatel Jiří Dědeček, vybírala z více než 300 přihlášených knih.
Pět ze šesti autorů čerstvě nominovaných v kategorii prózy již některou z Liter – za prózu nebo jako objev roku – v minulosti získalo. Jsou to Hana Andronikova s knihou Nebe nemá dno (Odeon), Jan Balabán s románem Zeptej se táty (Host), který dokončil nedlouho před smrtí a jenž se stal už knihou roku v anketě Lidových novin, prozaik Emil Hakl a jeho Pravidla směšného chování (Argo), jež loni získala Literární Cenu Josefa Škvoreckého, Petra Hůlová s knihou Strážci občanského dobra (Torst) a Martin Ryšavý a jeho Vrač (Revolver revue).
Jediným dosud Literou neověnčeným finalistou je David Jan Novotný s dílem Sidra Noach (Knižní klub, který ovšem již má Literární cenu Knižního klubu.
Dějiny řečí letáků Litera za poezii poputuje tentokrát k některému ze tří nominovaných básníků starší generace: připadne buď Josefu Hrubému nebo Janu J. Novákovi či básníkovi Karlu Šiktancovi. Zajímavá jsou nominovaná díla v oboru literatury faktu – všechny tři publikace jsou historické. „Kniha Jany Hubkové je unikátním pohledem na osobnost Fridricha Falckého a třicetiletou válku prostřednictvím tehdejší publicistiky, konkrétně pamfletů, letáků, faksimilí,“ připomíná Pavel Mandys ze sdružení Litera. „Všechny tři nominované tituly v této kategorii jsou tentokrát publikace historické. Kniha Bohemia docta o historických kořenech české vědy představuje vlastně dějiny spolčování vědců a ukazuje, jak v době rakouskouherské monarchie i za první republiky byla věda podporována soukromými nadacemi a že byla i významnou součástí národního obrození.“ Deník v obrazech Třetím historickým titulem je výpravná publikace Dějiny nové moderny, jež netradiční formou vykládá vývoj české literatury v letech 1095 až 1923. Jako nakladatelský čin porota nominovala Edici AAA, ve které nakladatelství Argo vydává anglo-americké autory, Knihu o Jakubu Demlovi Čin a slovo od Vladimíra Binara, kterou vydala Triáda, a pozoruhodný obrazový deník výtvarníka Vladimíra Fuky, který nakladatelství Plus vydalo pod názvem Deník 1952. Za překlad mohou získat cenu Petr Zavadil (Přelétavá nymfa od Guillerma Cabrery Infantea), Michala Marková (Wolf Hall od Hilary Mantelové) nebo Radka Denemarková (Rozhoupaný dech od Herty Müllerové). Ta mimochodem už dvě ceny Magnesia Litera vlastní – jako objev roku a také v kategorii próza.
První Literu v historii dostala v roce 2002 i nynější finalistka kategorie próza Hana Andronikova. Nyní jsou jako objev roku nominováni Markéta Baňková, Matěj Dadák a David Voda.
***
Výběr z nominací 2011 Litera za prózu Hana Andronikova: Nebe nemá dno (Odeon) Jan Balabán: Zeptej se táty (Host) Emil Hakl: Pravidla směšného chování (Argo) Petra Hůlová: Strážci občanského dobra (Torst) David Jan Novotný: Sidra Noach (Knižní klub) Martin Ryšavý: Vrač (Revolver revue) Litera za poezii Josef Hrubý: Otylé ach (Galerie města Plzně) Jan J. Novák: Z deníku po Celanovi (dybbuk) Karel Šiktanc: Nesmír (Karolinum) Litera pro objev roku Markéta Baňková: Straka v říši entropie (Petr Prchal) Matěj Dadák: Horowitz (Gasset) David Voda: Sněhy a další (fra) Litera za překladovou knihu Petr Zavadil: Guillermo Cabrera Infante – Přelétavá nymfa (Paseka) Michala Marková: Hilary Mantelová – Wolf Hall (Argo) Radka Denemarková: Herta Müllerová – Rozhoupaný dech (Mladá fronta)
