VĚDNOHUBKY
Hulváti vyvolávají svým chováním psychologické dusno, ve kterém jejich kolegové nebo podřízení dělají více chyb. Tento závěr vyplynul ze studie uveřejněné v časopise Applied Psychology. Autorka výzkumu Rhona Flinová z univerzity v britském Aberdeenu se zaměřila na prostředí, kde může omyl znamenat i smrt člověka.
Vyzpovídala téměř 400 lidí všech profesí z chirurgických klinik a probírala s nimi konfliktní situace na pracovišti v průběhu šesti měsíců. Ukázalo se, že kvůli nerudnému chování svých kolegů a kolegyň klesá schopnost soustředění, což může ohrozit pacienty a snížit kvalitu péče.
Nejméně 66 procent oslovených hovořilo o hulvátství ze strany zdravotních sester a 53 procent si stěžovalo na chirurgy. Neshody v pracovním vztahu sestra–chirurg pak potvrdilo 63 procent respondentů, hrubiánství mezi sestrami z lůžkových oddělení a z operačních sálů zaznamenala psycholožka u 58 procent zpovídaných.
Určitá slova prozradí, jestli partnerský vztah vydrží, nebo se do roka rozpadne. Tvrdí to alespoň psycholog Ronald Rogge z univerzity v americkém Rochestru. Metoda, kterou vypracoval, ukazuje, co lidé skutečně cítí ke svému partnerovi. Ve srovnání s předchozími výzkumy je to posun. Dřívější studie totiž analyzovaly pocity partnerů ze vztahu, Rogge se zaměřil na pocity z partnera.
Výzkumu, o jehož výsledcích informuje americký vědec v časopise Psychological Science, se zúčastnilo více než sto dvojic. Dobrovolníci sledovali na monitoru slova s různým emocionálním zabarvením a museli z nich bez přemýšlení rychle vybírat výrazy, které by nejlépe vystihly jejich pocity z partnera.
Mezi pozitivně laděná slova patřil například mír, prázdniny, pochopení. Negativní „náboj“ měla slova tragédie, smrt, kritizování. Do třetí skupiny zařadili výzkumníci slova vztahující se k partnerovi, obvykle šlo o jeho jméno nebo oslovení používané dvojicí v soukromí.
Rok po této sérii pokusů udělal Rogge inventuru vztahů. Zjistil, že když lidé snadno spojovali svoje pocity z partnera s negativně laděnými slovy a obtížně se slovy „dobrými“, vztah se rozpadl. Svazek vydržel, když tomu bylo naopak.
Muži chřadnou. Alespoň pokud se jejich vitalita posuzuje podle počtu spermií. Jejich malé množství nebo téměř nulová aktivita patří mezi hlavní příčiny neplodnosti. Objev, o kterém tento týden informuje PLoS Genetic, by mohl nepříznivý stav změnit.
Vědci z Northwestern University Feinberg v USA vypátrali nové informace o genu, který by se dal s trochou nadsázky nazvat pradědečkem všech genů zodpovědných za tvorbu spermií. Dostal jméno Boule a byl objeven už v roce 2001. V současné době tým vedený Eugenem Xuem zjistil, že jde pravděpodobně o nejstarší lidský gen specializovaný na tvorbu spermií. Jeho stáří určili odborníci na 600 milionů let. To ale není hlavní důvod, proč je Boule unikátem.
Vědci z Northwestern University Feinberg především odhalili, že zmíněný gen se podílí na tvorbě spermií u všech druhů živočichů. Od člověka a dalších savců přes ryby, hmyz až po mořské bezobratlovce. Pokud je Boule nějakým způsobem poškozen, tvorba spermií se zastaví.
A jak to souvisí s mužskou sterilitou? Zhruba třetina neplodných mužů trpí poruchou nápadně podobnou poruše vyvolané zablokováním genu Boule. (Pokusy probíhaly na octomilkách.) Kdyby se potvrdila souvislost mezi neplodností a defektem zmíněného genu, dala by se neplodnost léčit. Stačilo by do varlat vložit funkční kopii tohoto genu. Díky tomu, že varlata jsou dost specifická tkáň mimo ostatní důležité orgány mužského těla, dalo by se při této terapii předejít poškození jiných tkání.
O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN
