* LN Co se to vlastně v Íránu děje a jak to může skončit? Může vypuknout nová revoluce, anebo bude opozice brzy potlačena?
Scény, které nyní vidíme v Teheránu a dalších městech, nemají od revoluce z roku 1979 obdoby. Lidé mají obrovský vztek, jsou hodně frustrováni a mají pocit, že jejich hlasy byly ukradeny. Mluvila jsem s řadou lidí z Teheránu a mám pocit, že protesty budou pokračovat.
* LN Mluví se o volebních podvodech. Není ale možné, že prostě Íránci – především mimo Teherán – dosavadního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda podporují?
Pan Ahmadínežád nepochybně určitou podporu má, zvláště mezi chudými obyvateli vesnic. Stačí se ale například podívat na rychlost, s jakou byly výsledky zveřejňovány. Ještě než se rozběhlo sčítání hlasů, tak už tisková agentura blízká Ahmadínežádovi spěšně oznamovala jeho vítězství. Anebo se stačí podívat, jak jednotliví kandidáti dopadli v místech, odkud pocházejí. Třeba (hlavní opoziční kandidát) Músáví ve svém rodišti, kde ho i během kampaně veřejně podporovalo množství lidí, dostal jen dva tisíce hlasů, zatímco Ahmadínežád pět tisíc. A jsou tu další věci. V den voleb nefungovalo posílání textové zprávy, řada webových stránek byla blokována, více než stovka lidí byla pozatýkána. Pokud to byly svobodné volby, tak proč by to dělali?
* LN Mohou protesty režimem otřást?
Je strašně těžké předpovědět, co se bude dít dál. Každopádně pozorujeme hlubokou propast uvnitř islámského vedení země. Na jedné straně jsou „staří revolucionáři“ a vedle nich druhá generace, představovaná Ahmadínežádem. Mezi ním a představiteli, jako je (bývalý prezident) Rafsandžání, Músáví či (další bývalý prezident a reformista) Chátamí, vede dělicí čára. Další vývoj závisí na tom, jak režim zasáhne proti demonstrantům. A co udělá Músáví.
* LN Jak velkou změnu by vlastně Músáví Íránu přinesl? Například v jaderném programu to na nějaké dramatické změny nevypadalo...
Pokud by Músáví vyhrál, Írán by nabral umírněnější kurz. Nečekala bych žádné dramatické změny, Músáví je ostatně také součástí establishmentu. Chtěl ale v rámci režimu provést některé drobné změny. Společně s dalšími Ahmadínežádovi vyčítá, že dovedl Írán do izolace a nezvládal řešit ekonomické a další problémy země.
* LN V den voleb jste ve svém článku uvedla, že poprvé má smysl jít volit. Jaké pocity máte teď?
Bylo to snad poprvé, co jsem cítila v souvislosti s budoucností mé země a její mladou generací naději. A tak jsem volila a neříkám, že toho lituji. Když ale byly zveřejněny výsledky, tak se dostavil šok. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, co se děje. A teď cítím vztek. Tak jako jiní Íránci se ptám: Co se stalo s mým hlasem?
***
V režimu zeje generační propast, říká Esfandiariová
