Od sedmdesátých let lom na FrýdeckoMístecku divoce zarůstal náletovými dřevinami, které začaly ohrožovat místní živočichy. Ochránci během dvou let lom vyčistili a vyhloubili v něm tůně. „Kromě chráněných kuněk v něm nyní žijí ještěrky i užovky, v holých skalách se uhnízdil výr,“ řekl Lukáš Choleva ze sdružení Biota. Projekt za více než dvě stě tisíc korun zaplatilo ministerstvo životního prostředí.
Návrat kamenolomu přírodě je podle Cholevy první akcí svého druhu v Moravskoslezském kraji. Lom, v němž těžba skončila před třemi desítkami let, rychle zarůstal náletovými olšemi a břízami, jejichž stín začal ohrožovat místní rostliny a živočichy. „Museli jsme obnovit vzácná teplomilná a suchomilná stanoviště, kde žijí ve vysokém počtu ještěrky, užovky nebo brouk svižník, který vyhledává suché kamenité prostředí,“ řekl Choleva. Loni ochránci vytvořili také několik tůní v dolní části lomu, kde vznikl mokřadní biotop. Dříve kuňky přežívaly v brázdách po bagrech, teď se mohou rozmnožovat v tůních, které nevyschnou.
Dřevěná ohrada proti zlodějům kamene
Nadšenci, vybavení dokonce horolezeckou výstrojí, čistili i skalní stěny. V nich se totiž uhnízdil výr, který kvůli rozpětí křídel rád využije pro vylétávání holé skály.
Revitalizaci soukromého lomu ochráncům ztěžovali lidé, kteří si nelegálně odváželi kámen. „Marně jsme jim říkali, že nemohou drancovat lom, který navracíme přírodě. Byl to nešvar a pokračuje. Proto jsme nechali postavit dřevěnou ohradu, aby nemohli do lomu zajet auty,“ řekla Alena Pončová z Českého svazu ochránců přírody.
Sdružení Biota získalo na revitalizaci lomu státní dotaci 185 tisíc korun, Český svaz ochránců přírody dalších zhruba čtyřicet tisíc korun na postavení ohrady a informační tabule.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
