„Kosterní pozůstatky pocházejí z doby před vznikem města. Hroby leží v řadě a jsou orientovány od západu k východu. Zatím nevíme, zda pohřebiště souviselo s dnešním chrámem sv. Mořice, nebo s jinou svatyní,“ sdělila Dehnerová.
Další nálezy z nádvoří potvrzují kontinuitu osídlení již od pravěku. Svědčí o tom úlomky tzv. malované moravské keramiky z období mladší nebo pozdní doby kamenné, tedy zhruba z pátého až čtvrtého tisíciletí před Kristem, nebo tři kruhové jámy, zřejmě pozůstatky sídlištních objektů z pozdní doby bronzové staré asi 3000 let.
Vykopávky z posledních dnů navíc nasvědčují tomu, že archeologové narazili také na pozůstatky starého opevnění předcházejícího hradbám postaveným v době panování Jana Lucemburského.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
