Nájemné se může zvednout za rok

Návrh o nájemném je kompromis a je tedy pravděpodobné, že ve sněmovně má v tuto chvíli největší šanci na úspěch. Dolní komora má zákon schvalovat ještě na této schůzi ve druhém čtení 6. prosince. Zřejmě v polovině prosince pak bude závěrečné schvalování.

O kolik přesně se nájmy zvýší, záleží na místu bydliště. "V každé obci to bude jiné," uvedl poslanec ČSSD a předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček. Podle něho někdy i lidé bydlící ve stejné ulici budou platit za byt různé částky.

Součástí změn je i novela občanského zákoníku, která počítá s tím, že majitel bytu by mohl i bez soudu dát nájemníkovi výpověď. "Může dát výpověď bez soudu, pokud nájemník neplatí nájemné, hrubě porušuje povinnosti či dobré mravy, má dva byty, neužívá byt," uvedl Křeček, který návrh podporuje. Nájemník by se ale mohl bránit žalobou, která by měla odkladný účinek. Pokud však pronajímatel potřebuje byt pro své potřeby, musí se obrátit na soud. 

Odklad zvyšování nájmů prý není kvůli volbám
Vládní návrh zákona o nájemném, který vypracovalo ministerstvo pro místní rozvoj, původně počítalo s růstem nájmů od 1. října 2006 do roku 2012 v průměru o 9,3 procenta ročně. Lidovecký poslanec Tomáš Kvapil ale navrhl přechodné období zkrátit. Rychlejší deregulaci chtěla i ODS, která ale podle Křečka neúměrně snižovala ochranu nájemníků. Naopak KSČM je proti rychlejší deregulaci nájmů.

Až v roce 2010 skončí deregulace, má se roční nájemné blížit pěti procentům z ceny nemovitostí. "Kromě Prahy, kde to bude 4,8 procenta, protože tam by byl nárůst extrémně vysoký," řekl Křeček. Odmítl přitom úvahy, že odklad zvyšování nájmů na leden 2007 souvisí s nadcházejícími parlamentními volbami příští rok.

Na tom, zda a jak rychle uvolnit nájmy, se politici nejsou schopni shodnout roky. Levicoví poslanci se obávají toho, že při výraznější deregulaci by řada lidí hlavně v Praze nemohla dál svůj byt platit. Podle pravice mají zase lidé v bytech s regulovanými nájmy neoprávněnou výhodu. Regulované činže navíc podle nich tlačí ty tržní do takové výše, že třeba mladé rodiny bez vlastního bytu si žádný pronajmout nemohou. 

Koalice se přesto loni v březnu pokusila ve sněmovně prosadit kompromisní znění zákona, nakonec ale její snaha zkrachovala, a to i kvůli nejednotnosti vládního tábora. Republika tedy od listopadu 2002 nemá právní předpis, který by růst regulovaných činží upravoval.

Někteří majitelé domů kvůli regulaci začali podávat stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Odhadují, že v případě úspěchu by stát žalovali o desítky miliard. Ke stížnosti se připojilo i několik senátorů.