* LN Je nějaká možnost, že by zákon o oddálení konce deregulace neschválil Senát, případně prezident?
Na to neumím jako zaměstnanec centrálního úřadu odpovědět. Ale vzhledem k tomu, že v Poslanecké sněmovně byl návrh schválen většinou, která byla dokonce i s velkou rezervou většinou ústavní (142 hlasů), mám za to, že Senátem schválen bude. Pan prezident není jistě příznivcem jakékoliv regulace, takže jeho pozici při schvalování prodloužení regulační lhůty, byť jen v malé části bytů, neumím odhadnout. Každopádně to pro něj bude znamenat vážné dilema a svůj podpis jistě velmi pečlivě zváží. Jsme připraveni jak Senátu, tak i úřadu prezidenta dodat objektivní údaje a čísla potřebná pro rozhodování.
* LN Můžete shrnout pozitiva návrhu zákona o prodloužení konce deregulace?
Pozitivum je jediné - jakékoliv šokové cenové pohyby se státu daří kompenzovat jen s obtížemi. Myslím v podobě sociálních dávek. Pokud se dokonce jedná o takový segment trhu, který je trhem s určitými netržními přívlastky, může být takový cenový šok i určitým ohrožením sociální soudržnosti společnosti. Nejsme v situaci odblokování zkreslených cen na počátku devadesátých let, kdy mohl stát úspěšně kompenzovat státním vyrovnávacím příspěvkem. V nájemních bytech žijí i lidé bohatí a ti se mohou onomu prodloužení regulace jen potutelně usmívat. Žijí na úkor většiny společnosti. Domnívám se, že v tuto chvíli je pro nás důležitější ona menší skupina domácností ohrožených. Pokud by proces deregulace vyhnal pod most byť jen deset domácností, které přes veškerou snahu svoji situaci aktivně řešit neuspěly, tak systém selhal. K tomu, aby se tak nestalo, potřebujeme nejen odložit deregulaci ve vybraných městech, ale zavést urychleně podporu vytváření nebo stabilizování bydlení pro tyto ohrožené domácnosti.
* LNMá podle vás návrh zákona nějaké nedostatky či mezery? Podle místopředsedy Sdružení nájemníků Taraby například vůbec neřeší případy, kdy si nájemník na vlastní náklady zrekonstruuje byt, ale přesto musí platit nesnížený nájem.
Lze do určité míry souhlasit, že proces postupné deregulace nastavené zákonem 107 z roku 2006 zavedl určité nespravedlnosti. Ale nejde o existenční ohrožení. Uvedený problém chápu, ale obávám se, že je pozdě jej v tuto chvíli řešit. Nastavení systému v roce 2006 předcházela dlouhá parlamentní diskuse. A tou největší nespravedlností by v tuto chvíli bylo zastavit deregulaci nájmů zcela.
* LN Podle mnohých lidí jde o velké znevýhodňování jen jedné skupiny obyvatel.
Ano, určitá skupina obyvatel může být systémem neoprávněně zvýhodněna. Je to daň tomu, že se deregulace přes deset let odkládala, a pouhé zpomalení deregulace problém neřeší. Nutné je doprovodit ji systémem podpory vytváření a stabilizování bytů vhodných pro řešení obtížných sociálních situací.
* LN Jak konkrétně tedy MMR využije čas do konce deregulace, aby vyrovnání tržních a regulovaných nájmů nebylo tak dramatické?
Připravujeme podporu výstavby bytů se sociálním určením, a to takových, které bude moci stavět i neveřejný sektor. Dále chceme umožnit zavedení vyrovnávací platby. Tento systém je poměrně administrativně náročný a musí být pečlivě připraven, aby nedošlo ke zneužití a zároveň aby nekonkuroval sociálním dávkám. Ty totiž nadále zůstávají páteří celého systému kompenzace růstu cen v nájemním bydlení.
* LN Kdy budou zveřejněny tzv. maximální přírůstky nájemného, jak se vypočítávají a z jakých čísel vycházíte?
Jako vždy podle zmocňovacího ustanovení zákona č. 107/2006 Sb. nejpozději k 1. 7. tohoto roku. Vypočítávají se pro různé hodnoty tzv. aktuálního nájemného ze vztahu tohoto aktuálního nájemného a tzv. cílového nájemného. Roční cílové nájemné je přitom zákonem definováno jako 5 % prodejních cen starších bytů v dané lokalitě. Údaje zjišťuje ministerstvo financí. V místech, kde deregulace skončí v příštím roce (a těch je stále většina), bude stačit znát právě pouze toto cílové nájemné. To nesmí být překročeno a je jedno, jak vysokým procentním přírůstkem se k němu dospěje.
* LN Návrh předpokládá, že navýšení nájemného ve městech, kde dojde k prodloužení, bude v příštím roce činit 25 % a v dalších dvou letech 8 %. Nemůže ale mezitím dojít k nárůstu tržního nájemného tak, že v roce 2012 bude rozdíl mezi těmito nájmy ještě větší, než je tomu dnes?
Nic takového návrh nepředpokládá. Uváděné hodnoty jsou hodnotami odhadovaného (modelovaného) průměrného zvýšení hladiny nájemného ve všech bytech, kterých se v současné době deregulace týká z titulu deregulace. Pro roky 2011 a 2012 se do průměru již ona většina bytů s ukončenou regulací nepočítá.
***
Nájmy v některých městech porostou pomaleji. Jak měly vypadat po deregulaci a jak budou vypadat po jejím zpomalení? Ceny jsme přepočítali na byt o velikosti 68 m2. Na předpokládanou výši se nájmy dostanou až v roce 2012.
Za byt v Praze 10 měli nájemníci od 1. 1. 2010 platit 8629 Kč měsíčně. Místo toho budou platit 6396 Kč.
V Plzni se bude od 1. 1. 2010 platit 4080 Kč. Původně měli nájemníci platit 5440 Kč měsíčně.
V Hradci Králové zaplatí nájemníci od příštího roku 4420 Kč. Deregulované nájemné mělo dosáhnout výše 6120 Kč.
Nájemníci v Českých Budějovicích měli od 1. 1. 2010 platit 4420 Kč. Nájemné přitom stoupne jen na 3332 Kč.
Grafika šk
Deregulace nájemného
* Skončí podle původního plánu, tedy k 31. 12. 2010, asi u 60% nájemních bytů v České republice.
*Do konce roku 2012 se má proces deregulace prodloužit zhruba u 300 000 nájemních bytů - v Praze a v krajských městech s výjimkou Ústí nad Labem a Ostravy (dosažená úroveň deregulovaného nájemného je v těchto městech výrazně nižší) a také ve všech městech ve Středočeském kraji,
v nichž žije více než 10 tisíc obyvatel.
* Skupina měst, v nichž má být rozložen poslední deregulační krok na 3 roky, byla vybírána na základě modelových hladin průměrného deregulovaného nájemného dosažených v roce 2009 při využití maximálních přírůstků nájemného podle zákona.
* Deregulace nájemného se podle návrhu prodlouží v těch obcích, kde letos nájmy porostou o více než 40 Kč/m2.
