Nemáme technologii, která by pravost Kristova hřebu potvrdila, přiznal geofyzik. Předci o něm ale nepochybovali |
Předměty spjaté s Ježíšem a Pannou Marií jsou mezi relikviemi nejvýznamnější. Historička upozornila i na zajímavé okolnosti milevského nálezu - jak umístění v tamním klášteře, tak i přibližné datování pozůstatků schránky, kterou tvoří dřevo ze 4. až 5. století. „To vše přináší nové informace, které budou muset být zasazeny do širšího historického a společenského kontextu,“ konstatovala.
„Dešifrování souvislostí uložení relikviáře ve zdi milevského kláštera je pro nás impulzem k dalšímu výzkumu. Pro historika je takový nález skutečným dobrodružstvím, vzbuzujícím touhu pochopit, jak naši předci žili a co je přimělo relikviář ukrýt,“ řekla odbornice na církevní dějiny.
K chybějícím informacím o cestě relikvie do Milevska uvedla, že se historikům možná zadaří propojit už známé, zdánlivé nesouvisející informace a „záhadu“ objasnit. „Zdá se mi pravděpodobné, že (hřeb) zde byl ukryt za husitských válek, respektive před útokem husitů na zdejší klášter roku 1420, při němž byl konvent poničen a vypálen a na krátkou dobu také opuštěn,“ nastínila Doležalová. Do Milevska ale možná připutoval z jiného kláštera, jehož členové ve válečných letech hledali azyl, nebo ho mohl nechat ukrýt nějaký šlechtic.
  |
Ostatky svatých se podle historičky šířily od pozdní antiky. Doležalová podotkla, že z těch významnějších se na české území patrně dostaly nejdříve relikvie svatého Klimenta v souvislosti s cyrilo-metodějskou misií.
Nejvíce relikvií spjatých s Kristem pak do českých zemí připutovalo za Karla IV. Doležalová ale upozornila na to, že panovník navazoval už na svou matku Elišku Přemyslovnu. „Trn z Kristovy koruny měla ona, další dva získal její syn Karel, jeden další byl už dříve uložen v klášteře Zlatá Koruna. Karel IV. nechal jeden ze svých trnů umístit do vrcholu nově pořízené svatováclavské koruny,“ řekla historička.
Panovníkovi se podle ní podařilo v Čechách soustředit „obrovské množství“ svátostných předmětů. „V (pražské) katedrále byl navíc uložen i říšský poklad, který Karel držel jako římský král od roku 1350. Jeho součástí bylo mimo jiné i takzvané Longinovo kopí či jeden z hřebů Kristova kříže,“ uvedla historička.
„Panovník pro ně nechal papežem ustanovit zvláštní svátek svatého Kopí a Hřebu Páně. Tyto i další relikvie pak byly za života Karla IV. i za vlády Václava IV. vystavovány v Praze na Dobytčím trhu každoročně. Do Prahy za nimi přicházeli poutníci z celé Říše,“ řekla Doležalová. Další fragment hřebu získal Karel IV. v roce 1355 a stal se součástí svatovítského pokladu.
„Ve stejné době jako Karlův svátostný soubor se dotvářel i ten vlastněný Rožmberky, kteří pravděpodobně ve snaze napodobit pražský dvůr nechávali ukazovat relikvie poutníkům v Českém Krumlově,“ doplnila Doležalová. Mezi těmito svátostnými předměty je zmiňován také úlomek dřeva z kříže, hřeb ale mezi nimi zřejmě nebyl.
Našli v Česku hřeb z Ježíšova kříže? Archeologové objevili v tajné chodbě milevského kláštera nečekaný poklad |
Milevský nález by tak podle Doležalové ukazoval, že cenných relikvií se do českých zemí dostalo za vrcholného středověku více. „Možná i souvisely s dobou panování Karla IV. a s dobovou atmosférou volající po návratu ke křesťanskému ideálu a varující před příchodem Antikrista a počátkem posledního věku,“ míní historička. Dodala, že relikvie byly sbírány nejen z obdivu ke světcům, vlastníkům měly dopomoci i ke spáse duše.
Historička předpokládá, že relikvie zůstane v milevském klášteře. „Je už napořád s touto institucí spojená. Otázka, jakým způsobem bude zpřístupněna návštěvníkům - poutníkům i jen zájemcům o historii - je ale nyní asi spíš jen v rovině úvah,“ uzavřela Doležalová.
