Jinovatka a námraza vypadají podobně a vznikají za podobných podmínek, ale jsou mezi nimi zásadní rozdíly. Oba jevy se tvoří při tzv. mrznoucí mlze, a to zejména na stromech, plotech, elektrických vedeních a dalších předmětech. Jinovatku bychom neměli zaměňovat s jíním, které vzniká v trávě většinou za jasné oblohy bez mlhy, někdy i v létě.
Jinovatka vzniká při mlze a bezvětří, zejména při teplotě výrazněji pod nulou, často pod -8 stupňů Celsia. Tvoří se přímým usazováním (sublimací) vodní páry na předmětech. Též se jí říká krystalická námraza, skládá se z malých krystalků ve tvaru drobných jehel nebo šupin. Při procházce v lese ji lze snadno rozeznat od námrazy tím, že když třeba jen lehce zavadíme o strom obalený jinovatkou, ta se snadno oddělí a sype se dolů. Tím, že jinovatka nedrží pevně na předmětech, ani nezpůsobuje výraznější škody.
Námraza (přesněji zrnitá námraza) vzniká rovněž při teplotě pod nulou, ale na rozdíl od jinovatky při větru. Vzniká narážením a přimrzáním kapiček přechlazené mlhy na předměty. Námraza také může vznikat při vyšší teplotě než jinovatka, stačí jen málo stupňů pod nulou. Při procházce v lese rozeznáme námrazu od jinovatky podle toho, že je pevnější, na stromech drží a nepadá, a když už spadne, například při oteplení, tak se nesype, ale padá v kusech. Námraza narůstá na předmětech proti větru. Protože námraza poměrně pevně přimrzá k předmětům, může způsobovat škody. Trvá-li počasí s mlhou, větrem a teplotou pod nulou několik dní, může například na stromech a drátech zachytit až několik kilogramů námrazy na metr. Tento led pak svou váhou láme větve a trhá elektrická vedení.
Například v zimě 1995/1996 se v zimě při trvající výškové inverzi a jihovýchodním proudění udržovala ve vyšších polohách mlha se silným větrem a teplotou pod nulou více než měsíc, a tehdy se například na Vysočině, v Krušných horách a dalších horských oblastech nad 600-700 metrů nad mořem vytvořilo velké množství námrazy, která způsobila obrovské škody na lesních porostech, elektrických a telefonních vedeních a řadě dalších objektů.
Padající několikakilogramové kusy námrazy mohou také ohrozit osoby a vozidla nacházející se pod stromy při oblevě. Opadaná námraza na silnici může ovlivnit silniční provoz.
Námraza nevzniká tak náhle a prudce jako třeba bouřka nebo sněhová vánice, ale o to je její příchod nenápadnější. Ve výsledku může způsobit škody finančním objemem srovnatelné s jinými nebezpečnými jevy.
