K některým novinkám došlo už loni – v červenci se správcem vltavských náplavek stala společnost Trade Centre Praha (TCP). Ta zavedla častější odvoz odpadu a najala bezpečnostní agenturu. Dále plánuje vybudování kamerového systému a na jaře startuje web www.prazskenaplavky.cz. Ten má propojit historii, současné dění, obyvatele Prahy i organizátory akcí.
Pražské náplavky budou hlídat bezpečnostní kamery i ostraha |
V budoucnu by se podle Jana Nejedlého, koordinátora správy náplavek TCP, měly dokonce propojit oba břehy řeky pomocí přívozů. „Chceme zároveň určit úseky pro kotvení plavidel s různým typem provozu a také stanovit možnosti krátkodobého zastavení malých plavidel,“ říká Nejedlý.
Ne všechny změny jsou však organizacemi a lidmi zapojenými do dění na náplavkách vítány. Podle Martina Kontry z Bajkazylu, který na Rašínově nábřeží již šest let provozuje pouliční servis a půjčovnu kol, dochází zatím naopak k výrazným restrikcím. „Najatá bezpečnostní agentura není zcela korektní. Hlídá spíše to, zda koncert začíná a končí v přesný čas. Když nám tam však někdo něco ukradne, to neřeší.“
Smíchovské nábřeží také stále více ožívá. Konají se tam trhy či letní kino.
Už 16. ledna se z náplavky na Smíchově, která doposud sloužila spíše jako parkoviště, stala pěší zóna. Podle Adama Švejdy, tiskového mluvčího Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) to řidiči začínají postupně chápat a auta pomalu mizí. „Městská policie je zatím vstřícná a řidiče nepokutuje, jenom upozorňuje letákem za stěračem. Za týden by měla začít rozdávat pokuty.“
Městské náplavky jsou podle něj významná veřejná prostranství pro celé město. „Neměly by proto sloužit jako parkovací plochy pro návštěvníky. Zavedení pěší zóny je prvním z kroků, jak podpořit oživení a využívání této náplavky obyvateli,“ vysvětluje Adam Švejda.
Pražské náplavky se v příštím roce změní. Přibudou lavičky, záchody i kamery |
V nejbližší době je pak v plánu doplnění laviček, odpadkových košů, informačních tabulí - a úpravy jednotlivých kobek ve stěnách nábřeží, kde se v současné době nachází hlavně stánky s občerstvením. Má dojít i k vybudování sociálního zázemí. Na jeho nedostatek už tři roky upozorňuje právě Bajkazyl.
„Máme problémy v komunikaci s městem, nejsou přesně daná pravidla, co se týče záborů pozemků. Chceme na náplavce zavést tzv. nonstop point, kde by si cyklisté mohli v případě problémů kdykoli opravit svá kola. Politici to podpořili, ale debata je složitá a prodlužuje se to. Další změny vítáme, ale důležité je zachování rozmanitého a domáckého ducha náplavek,“ vysvětluje Martin Kontra.
Některé oficiální plány se pozdrží. „Avizovaný ponton pro společenské akce se na sezonu 2016 nepřipravuje,“ dodává Švejda. Zpřístupnit by se naopak měla i dosud zavřená tzv. železná náplavka na nábřeží Edvarda Beneše.
Od roku 2007 se sdružení Auto*Mat snaží o zklidnění či kompletní uzavření Smetanova nábřeží pro individuální dopravu. Podle města se však v nejbližší době nic takového nepřipravuje.
Plánů s břehy Vltavy je více, než je dostupných prostředků. Cyklisté i pražský magistrát chtějí v budoucnu bezpečně propojit Kampu s Horním nábřežím cyklistickou stezkou, která vede až k Berounce do Černošic. Muselo by však dojít k vyřešení některých sporných bodů a vykoupení soukromého pozemku. Mluví se i o případném využívání náplavek v zimních měsících.
