Ministerstvo spravedlnosti počítá s tím, že v praxi postupně využije 600 elektronických náramků pro domácí vězně. Opci má na 2500 zařízení. Detaily k zavedení monitoringu do praxe představí na páteční tiskové konferenci ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).
Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let, pět předchozích tendrů vypsaných na dodání náramků skončilo neúspěšně. Z šestého vzešel vítězný uchazeč, společnost SuperCom, s nímž Probační a mediační služba podepsala smlouvu loni v září. Za pořízení technologie a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatilo ministerstvo spravedlnosti 93 milionů korun.
Následné testování však ukázalo, že zařízení vyvinuté izraelskou firmou nepracuje bezchybně. Podle informací ČTK například hlásilo, že se monitorovaný člověk pohybuje mimo vymezený koridor, i v případech, kdy to nebyla pravda. Proto se testy protáhly a termín definitivního zprovoznění náramků se z původně plánovaného přelomu letošního února a března několikrát posunul.
Náramky mají zajistit provádění trestu domácího vězení, které trestní zákoník zavedl už v roce 2010 a které se prozatím v praxi využívá jen minimálně. Monitoring nahradí dosavadní namátkové kontroly domácích vězňů, které mají na starosti probační úředníci. Má tak přesvědčit soudce, že ukládání tohoto alternativního trestu je smysluplné a bezpečné. Zařízení by také mělo ohlídat některé obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.
Trest domácího vězení může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných činů, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese. Plnění podmínek bude od nynějška kontrolovat náramek. Pokud je pachatel nedodrží, soud mu může domácího vězení přeměnit na klasické odnětí svobody.
Zatímco za pobyt jednoho odsouzeného ve vězení zaplatí stát 1200 korun denně, domácí vězení vyjde na 130 korun na den, přičemž 50 korun si hradí odsouzený.
