* Odkdy se slaví křesťanské Vánoce a co znamenají?
Podle dochovaných pramenů se v Římě poprvé slavilo Kristovo narození 25. prosince roku 336, od 7. století se toto datum stalo jedním z předělů liturgického roku. Na tento den zimního slunovratu také připadala oslava zrození nepřemožitelného Slunce a křesťané oslavou narození Krista (pravého světla, Mesiáše) chtěli oslabit konkurenční pohanské náboženství. Podle jiného názoru byl 25. prosinec jako den Kristova narození stanoven podle složitých teologických výpočtů.
* Co znamená název Vánoce?
České slovo Vánoce údajně pochází ze staroněmeckého Wihnahten, přičemž výraz Wiha lze překládat jako světit a Nacht je noc - narození Páně se v západní tradici slaví v noci z 24. na 25. prosince. Východní církve více zdůrazňují mysterium spojení božského a lidského v Ježíšovi a Vánoce slaví 6. ledna o svátku Zjevení Páně (Epifanie).
* Jaký význam má Štědrý den?
Je posledním dnem adventu - doby, která předchází narození Páně. Liturgicky bývá označován jako vigilie - předvečer slavnosti. Podle tradice by se o tomto dni měl dodržovat půst, po něm měla následovat bohatá večeře, ovšem z postních pokrmů. Byl to dík Bohu za to, že dal lidstvu svého Syna. Půst končil, když vyšla první hvězda.
* Kde se vzaly vánočky?
Je to staré obřadní pečivo, které zmiňuje již benediktinský mnich Jan z Holešova, žijící za panování Václava IV. Ve středověku vánočky - „húsce“ jedla šlechta i měšťanstvo. Vánočky se také dávaly jako vánoční dárky. Například pražští pekaři chodívali o Štědrém dnu dopoledne s vánočními dárky na Pražský hrad - šest tovaryšů neslo na prkně nejvyššímu purkrabímu dlouhou vánočku s hrozinkami a mandlemi a Pražané rádi tento průvod pozorovali. Vánočka se nesměla zlomit, byla by to pohana pro celý cech.
* Kdo uvidí zlaté prasátko?
Je to odměna pro všechny, kteří se po celý Štědrý den postí. Tajemná vánoční bytost, kterou se málokomu podařilo uvidět, většinou přebíhá přes zeď nebo po stropě. Na zlaté prasátko vzpomínal i Svatopluk Čech, který ho ale nikdy neviděl. Někde pomáhali prasátku na svět rodiče, když vyřezali prasátko a prosvítili jej na zeď. Za prasátko prý občas zaskakovalo zlaté telátko, které se spouštělo po zlatém laně u kostela nebo na sebe bralo podobu zlatého ptáka, kohouta či beránka. Někde se také tradovalo, že při prvních štědrovečerních zvonech pluje zlaté telátko mezi obláčky na nebi. Původ zlatého prasátka je nejasný. V předkřesťanských dobách symbolizovalo slunce. Na dodržování půstu ovšem dohlížely i bytosti zlověstné jako „svatý šprech“, který se neobával mlsounům provrtat bříško.
* Jaké další zvyky se dodržovaly o Štědrém večeru?
Jde o zvyky, které mají původ v pohanských oslavách zimního slunovratu. S první večerní hvězdou se zasedá ke stolu a nikdo nesmí vstát od večeře, dokud mu to hospodář nedovolil. Po večeři se rozdávaly dárky, které dostávala i domácí zvířata. Lilo se olovo a z jeho tvarů se hádala budoucnost. Mezi jedenáctou hodinou a půlnocí mohli svobodní v kamnovci nebo ve studni zahlédnout budoucího manžela nebo manželku. Po celý Štědrý večer hořely na stole dvě svíce, zhasla-li jedna, zemřel hospodář, podobný význam měla i prasklá obruč. S odvrácenou tváří se ke dveřím přes rameno házel střevíc, když se ke dveřím obrátil špičkou, mohlo to znamenat svatbu, ale i pohřeb. Smrt měla přijít i pro toho, kdo v rozkrojeném jablku našel místo hvězdičky kříž. Na půlnoční mši se nesmělo jít přes pole, jinak by se neurodilo a v úvozu číhala smrt. Zlé síly zahnaly až první zvuky půlnoční.
* Proč se o Vánocích nadělují dárky?
Dárky se staly součástí Vánoc až v 19. století. Dříve dostávalo dárky služebnictvo jako přilepšení ke mzdě, dávaly se také tulákům a žebrákům, kteří přicházeli popřát k narození Páně. Interpretace darů není v Bibli jednoznačná, a tak se také vykládaly různě - dar mohl vyjadřovat i žádost o přízeň a ochranu. Do 16. století mívaly vánoční dárky u nás často charakter úplatku a bývaly i vymáhány násilím. Vánoční úplatky státním úředníkům měly krásný staročeský název halafance, ale dárky dostávaly i děti, o čemž referuje už Daniel Adam z Veleslavína. V 19. století pak dárky dětem dávali i ti nejchudší. Byly poměrně skromné: ořechy, jablíčka. Knížky a hračky se nadělovaly v bohatších rodinách. V Malé encyklopedii Vánoc se uvádí, že nejlépe se koncem 19. století prodávaly dobrodružné knížky jako Robinson Crusoe.
* Proč a od které doby u nás naděluje Ježíšek?
Ježíšek ztotožňovaný s malým Jezulátkem, které přichází na svět každý rok v noci z 24. na 25. prosince v Betlémě, má původ v době reformace. Dříve se o rozdělování dárků staral svatý Mikuláš a pomáhaly mu různé tajemné bytosti. Nadělování dárků v předvečer narození Páně nebo brzy ráno 25. prosince se ujalo až za reformace v Německu v protestantských regionech. Dárkům, které měly snížit prestiž sv. Mikuláše, se říkalo Christkind - Ježíšek. Zastáncem nového zvyku byl Martin Luther. Ježíšek to ale měl složité, po celé 16. století se o něj vedly spory. Nadělování dárků se rozšířilo po západní Evropě, ale ne všude je přinášel Ježíšek. Ve Velké Británii si toto privilegium ponechal sv. Mikuláš, kterému se zde říká Santa Claus, podobně i v Nizozemsku (Sinter Klaus). Na severu Německa zase chodí Weinachtsmann. V Čechách je Ježíšek zavedená a oblíbená „firma“ od 19. století, čekání na něj nechybí ani v Babičce Boženy Němcové.
* Kdo u nás poprvé vystrojil vánoční stromeček ?
Údajně to byl ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich z Mohuče. Do Prahy přijel na pozvání svého předchůdce Guardasoniho jako režisér a na místě ředitele jej vystřídal po jeho smrti. Byl velmi oblíbený a o Vánocích pořádal ve svém libeňském zámečku sešlosti, kterých se zúčastňovala pražská smetánka. Pro tuto společnost připravil v roce 1812 překvapení - smrček, pod nímž byly kromě jesliček i drobné vánoční dárky. O Liebichově stromečku se mluvilo po celé Praze, ale zvyk se rozšiřoval jen zvolna. Na vánočních trzích se začaly prodávat stromky z Německa z tenkých prkének, ale nešly na odbyt. Stromečky zprvu měli jen v bohatých rodinách, jak na to vzpomíná i Ignát Herrmann. O stromečku psal i vlastenecký páter Krolmus, označoval ho jako Christbaum a poukazoval na jeho německý původ. Ve 40. letech 19. století byl stromeček v pražských domácnostech běžný. Býval zavěšený ke stropu, na stužkách se na něj přivazovaly hrušky, jablka, ořechy, švestky, lojové svíčky se na něm poprvé v Čechách rozsvítily v roce 1860 v domě univerzitních profesorů v Celetné ulici. O tradici vánočních stromů republiky se zasadil spisovatel Rudolf Těsnohlídek.
* Odkdy se v Čechách stavějí jesličky a jak se rozšířily do domácností?
První chrámové jesličky se k nám dostaly s jezuitským řádem v 16. století. Pražské jesličky vystavené v roce 1560 v kostele sv. Klimenta na Starém Městě pražském byly i prvními jesličkami ve střední Evropě. Brzo si je začala pořizovat i šlechta a bohatí měšťané. S jesličkami na koledu chodili i žebraví žáci. Jezuité i příslušníci jiných církevních řádů před nimi hráli vánoční hry. Během 17. a 18. století se stále zvyšovala výpravnost jesliček. Nejstarší u nás dochované kostelní jesle jsou v chrámu sv. Víta v Kostelci nad Labem a pocházejí ze 17. století. Z kostelů se jesličky rozšířily do světského prostředí, kde vznikly generace lidových betlémářů. Ti vytvářeli jedinečná díla - vlastní světy odrážející často současnost, i když jejich základem bylo narození Ježíška. Vznikaly v 18. a 19. století, lišily provedením i místem vzniku. Jeden z nejslavnějších lidových betlémů je v e východočeských Třebechovicích pod Orebem, kde je vytvořil řezbář Kapucín - jeho dílo bylo také atrakcí na Expo '67 v Montrealu.
* Co znamená svátek svatého Štěpána a proč se v tento den chodí koledovat?
Svátek prvního křesťanského mučedníka je stejně starý jako kult Vánoc. Kazatel, který hlásal příchod Mesiáše, byl ukamenován roku 37 u Jeruzaléma. Svátek sv. Štěpána se rychle šířil, i proto, že byl ochráncem námořníků. V našich zemích je den sv. Štěpána spojen s koledou, která souvisela s pohanskými rituály. Z darů se usuzovalo, co koho čeká. Po prosazení křesťanství se z koledování postupně stala zábava dětí i skrytá žebrota. Ještě v 19. století byla u nás svatoštěpánská koleda společenskou záležitostí. Rodiny se navštěvovaly a obdarovávaly se. Vánoční koledování začínalo na Štědrý den, pokračovalo o svatém Štěpánu a končilo na Tři krále. Koledníci nosili jesličky a zpívali štěpánskou koledu.
* Jaké jsou další vánoční svátky?
Je to svátek svatého Jana Evangelisty, který připadá na 27. prosince a je spojený s památkou Janova bratra Jakuba Staršího. Na východě se slavil od 4. století. Byl svátkem lásky a porozumění. Na další den 28. prosince připadá svátek Mláďátek nebo také betlémských neviňátek. Poprvé se objevuje v roce 505, na západě však nabyl smuteční povahy a je spojován s vražděním dětí v Betlémě, které přikázal Herodes. Ve středověku byl svátkem dětí, někde se hrávala i hra o Herodesovi. V Čechách byla s tímto svátkem spojena řada pranostik a obyčejů, například pradleny nesměly prát - neboť by prý máchaly prádlo v krvi neviňátek.
* Pokusil se někdo zakázat Vánoce nebo svátky jinak omezit?
Oliver Cromwell vydal v roce 1644 výnos, který pobouřil celou Anglii. Vánoce prohlásil za papežskou pověru a zakázal sváteční hodování - pudingy i krocany. Mělo se pracovat jako každý jiný den. Lidé jeho výnos ale považovali za útok proti svobodě, a nový zákon ignorovali, tajně pojídali všechny lahůdky a veselili se. Po zakázaných Vánocích musel záležitost opět řešit parlament, protivánoční zákon byl stažen a zmizel navždy.
