Ale těchto lidí je široko daleko spousta, a tak si rodina uvědomí, že zvláštnost těchto lidí je relativní a že ve skutečnosti je pro ně podivná ona. Pan otec, hlava rodiny, je rozhodnut do nového prostředí zapadnout - a udělá pro to vše. Jenže mu je přes 40 let, skoro celý svůj život strávil mezi lidmi, jako je on, a adaptace na nové prostředí, kde se tamní lidé chovají úplně jinak, než je zvyklý, je pro něj těžká. Oblékají se jinak, jedí něco jiného a taky mají jiné žebříčky hodnot.
Po několika letech ale náš pan otec přece jen nějak zvládne svůj cíl, adaptuje se a začíná komunikovat s domorodci, i když se jejich řeč ještě pořádně nenaučil. Zvládl základy důležité pro vzájemné soužití, ale jeho mentalita je pořád naprosto odlišná. Své tradice pan otec nikdy neopustí.
Střet generací Teď do našeho příběhu zapojíme doposud opomenuté děti. Pan otec vždycky chtěl pro své děti jen to nejlepší a dbal na to, aby měly co nejlepší vzdělání. Starší syn přijel s otcem do nové země, když mu bylo deset let, mladší se tu již narodil.
Pro obě děti se nové prostředí postupem času stalo naprosto přirozeným místem. Čas od času pak ve vztahu k tomuto prostředí a jeho hodnotám probíhaly bouřlivé souboje mezi panem otcem a dětmi. Vítězem těchto sporů byl ve většině případů - kdo jiný? - pan otec. Děti kapitulovaly, ale to neznamená, že přijaly otcovy názory.
Měly svůj vlastní názor, svoji mentalitu, které čekaly na svůj čas. Starší syn, ten rozumnější, už dospívá. Oproti mladšímu bratrovi má tu výhodu, že poznal zemi, kde rodiče vyrostli, a dokáže pochopit jejich chování, i když s nimi nesouhlasí. Mladší bratr ale jejich zemi už nezná a pochopení pro rodiče moc nemá. Jak to tak bývá, často ho napadaly myšlenky na útěk. Naštěstí tu ale vždy byl starší bratr, připravený podat pomocnou ruku.
Domorodci ve hře To je ale komplikovaná rodina, řekne si pozorovatel. A co když tu rodinu obklopíme dalšími rodinami v podobné situaci, to bude teprve komplikované. Rodiče nacházejí spřízněné duše - a děti rovněž. Celá komunita tak mluví třemi různými hlasy.
Do hry se také začínají zapojovat domorodci, neboť větší počet cizinců ovlivňuje i jejich každodenní život, a tak se snaží tyto podivné rodiny více poznat. A místo jedné komunity nacházejí tři, každou s jinou mentalitou. Jak jen se to vyřeší...?
O autorovi| NGUYEN QUANG DUNG TRAN QUANG TUAN, Autoři studují na Institutu ekonomických studií UK a jsou členy sdružení VnCz.
