U budoucích lékařů se nezkoumá talent léčit lidi a budoucí ekonomové neprokazují u přijímacích zkoušek cit pro peníze, zájemci o studium na Fakultě tělesné výchovy a sportu (FTVS) Univerzity Karlovy ale musí předvést, že zvládnou střelbu na koš nejenom teoreticky, ale i prakticky. A kolik bodů musí získat v talentových zkouškách, aby uspěli? Nejen to prozrazuje Tomáš Miler, proděkan pro studijní záležitosti této fakulty.
* LN Může limity u talentových zkoušek na FTVS splnit běžný člověk, který bude trénovat, nebo je škola jen pro lidi s mimořádným talentem?
Pokud bude dotyčný trénovat, na přijímací zkoušky se připraví, má šanci uspět. Vezměte si třeba basketbalistu, perfektně zvládá sportovní hry, ale neumí plavání. Tak se přihlásí na kurz plavání a tam ho připraví tak, že nějaký ten bod získá.
* LN Kolik bodů tedy uchazeč potřebuje, aby se k vám dostal?
Dnes je to mnohem jednodušší než v minulosti. Dříve byla větší konkurence uchazečů, ti dobří mívali kolem 330 bodů, což je z celkových 400 hodně. A nedostal se sem nikdo, kdo neměl alespoň 250 či 240 bodů. Dnes máme na prvních místech pár lidí s více než třemi stovkami bodů, ale kolem desátého místa už jsou lidé s 240 body a dostanou se sem uchazeči se 150 i 110 body.
* LN Zohledňujete u přijímacích zkoušek dobré umístění ve sportovních soutěžích?
Dnes už ne, protože se to velmi špatně posuzuje a každá bonifikace je nespravedlivá. Když jsem v roce 2000 nastupoval jako proděkan, existovaly bonifikace za první ligu, za druhou... A měl jsem tady člověka, který byl mistr světa ve šprtci. Víte, co to je? Cvrnkaná. Ale on jako mistr světa musel dostat body navíc. Přitom je rozdíl, jestli uspějete ve sportovní gymnastice, nebo třeba v lakrosu.
* LN Říkáte, že každá bonifikace je nespravedlivá. Už nezohledňujete ani maturitní vysvědčení?
Ne. Záleží jen na tom, co u nás budoucí studenti předvedou. Na jednooborové studium mají talentovky, pak následuje písemný test ze všeobecných znalostí a z angličtiny.
* LN Sportovní připravenost uchazečů se snížila. Proč?
Jednak jsou na tom lidé obecně výkonnostně hůře, jednak mají studenti větší výběr škol. Dříve se tělocvikáři pro střední školy vychovávali jen na pražské FTVS a v Olomouci a pro základní školy pak na pedagogických fakultách. Pak si ale pedagogické fakulty rozšířily akreditaci. A dnes můžete studovat na deseti státních vysokých školách a na jedné soukromé. Přitom na naši fakultu se přijímá stále stejné množství lidí, tedy asi 150. Dříve se ovšem vybíralo z tisíce, loni z 350.
* LN Je rozdíl mezi studiem tělesné výchovy na FTVS a na pedagogických fakultách?
U nás si třeba studenti na rozdíl od pedagogických fakult mohou udělat trenérské licence. V rámci studia specializace tělesná výchova a sport mají povinné předměty a pak povinně volitelné předměty, které jsou směrové pro trenérství v hokeji, ve fotbale, v plavání, celkem pro 34 sportů. To pedagogické fakulty nenabízejí. Ale samozřejmě si bakalář třeba z Plzně u nás může dodělat trenérskou profilaci. My ji nabízíme i pro cizí studenty.
* LN A co dělá uchazečům u přijímacích zkoušek největší problém?
Gymnastika, to tak bylo ostatně vždycky. Máte spoustu hráčů a atletů a ti se musí na gymnastiku připravit.
* LN V talentových testech je ale hvězda nebo přemet a kotoul vzad do zášvihu. To přece umí každý.
Ale gymnastika se dnes na základních a středních školách téměř neučí. Starší dcera se s ní třeba na škole vůbec nesetkala.
* LN Jak důležitá je fyzická kondice pro studium vaší fakulty?
Je to samozřejmě předpoklad, ale není to všechno. Svědčí o tom dvouoborové studium. Dříve se na něj hlásil třeba výborný češtinář, ale byl i dobrý sportovec. Dneska, pokud člověk udělá přijímačky z češtiny, pustíme ho do druhého kola, i když má v talentových zkouškách z tělocviku třeba jen třicet bodů. Po sportovní stránce to studenti většinou během roku doženou. Dnes už není tak určující výkon, ale spíše umět učit, trénovat a předávat informace ve fitness centrech. Mírněji ke studentům v dvouoborovém studiu přistupujeme proto, že nám lidsky zkvalitňují fakultu.
* LN Když dnes přijímacími zkouškami projdou i méně připravení jedinci, nezhoršuje se kvalita absolventů?
Katedry se stále snaží držet určitou úroveň, ale samozřejmě šla dolů, protože bychom jinak ztráceli studenty. A za každého studenta máme peníze. Snažíme se však, aby absolventi byli dobře připravení pro praxi.
* LN Proč je potřeba studovat tělocvik tři nebo pět let?
Současný živnostenský zákon umožňuje, aby trenéra dělal člověk, který má jenom maturitu a rekvalifikační kurz o rozsahu 150 hodin a z toho je 20 hodin fyziologie. Pak získá živnostenský list na provozování tělovýchovných služeb třeba v oblasti fitness. Náš student stráví ve škole tři roky. Dostane univerzitní vzdělání, má například 150 hodin fyziologie. Absolvuje obecnou fyziologii a pak fyziologii zátěže. Vzdělává se v anatomii, psychologii, pedagogice či antropometrice. Dozví se hodně o výživě. Naše posluchače tedy čeká mnohem více přednášek, což může vypadat jako velmi nespravedlivé. Ovšem absolventi FTVS se většinou neživí jako kondiční trenéři. Jednooboroví tělocvikáři jsou velmi flexibilní - jeden třeba působí jako zástupce firmy Nike pro Českou republiku, další jako zástupce Pumy. Stávají se z nich manažeři, sportovní redaktoři. Když už se živí jako trenéři, tak dělají špičkové osobní trenéry. Třeba Láďa Korbel, náš absolvent, sestavuje cvičební plán bývalé lyžařce Kateřině Neumannové. Nebo pracují pro národní reprezentaci, jako například Jakub Dovalil, který trénuje fotbalisty do jednadvaceti let.
* LN Mají vaši absolventi problém s uplatněním?
Ne. Asi polovina jde učit. Taková práce ovšem není příliš dobře placená, takže spousta absolventů zakládá svá fitness centra či potápěčské školy. Mnozí se mají výborně, žijí třeba v Egyptě. Spojují flexibilitu s odborností.
* LN Poraďte, je lehčí se k vám dostat na jednooborový tělocvik, nebo na kombinaci tělocviku s dalším předmětem?
Dříve bylo daleko jednodušší se dostat na jednooborové studium, dnes se to vyrovnává. Na dvouoborové studium do Prahy se hlásí méně lidí, protože studenti raději volí studium na krajských univerzitách, třeba v Plzni nebo v Budějovicích, kde mají veškerou výuku soustředěnou na malém prostoru. V Praze musí často komplikovaně dojíždět z jedné školní budovy do druhé. O některé naše obory je ale stále obrovský zájem. Na fyzioterapii a management sportu se nám hlásí 400 zájemců a bereme 80.
* LN Studují u vás vrcholoví sportovci?
Moc jich tady není. Teď bakalářské studium absolvoval krasobruslař Tomáš Verner. Fyzioterapii, což je náročný lékařský obor, u nás studuje i nadějná česká plavkyně Simona Baumrtová, která loni získala evropský bronz na znakařské padesátce.
***
Profil
TOMÁŠ MILER
Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, specializace potápění. Od počátku své profesní dráhy zůstal věrný plavání, několikrát stál v čele katedry plaveckých sportů na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK. Jeho specializací je aplikované a zejména záchranné plavání. Zároveň je již podruhé proděkanem FTVS UK pro studijní záležitosti, poprvé tuto funkci zastával v letech 2000 až 2006, nyní od loňského roku.
O autorovi| MARKÉTA ŽÍDKOVÁ, Autorka je stálou spolupracovnicí přílohy Akademie
