Když jste před několika lety navštívil Afriku téměř po půlstoletí od slavné cesty s Jiřím Hanzelkou, co to s vámi udělalo?
Mívám z toho dva pocity. Ten první je nostalgie. Angláni říkají: Nevracej se do minulosti! Poněvadž to je vždycky spojené se světabolem. Že vám utekl život, že jste o padesát let starší. A ten druhý poznatek je ještě smutnější: ať jsme dřív přijeli kamkoli, do Egypta, do Efezu v Turecku nebo jordánské Petry, byli jsme tam často jediní návštěvníci.
Teď tam je zaparkovaných dvacet autokarů, vyhrnou se z nich davy lidstva, jeden druhého odstrkuje, aby měl lepší záběr. Památky se tak devastují. Já vím, že každý má právo vidět svět na vlastní oči, že mu nestačí cestopis nebo reportáž v televizi. Každý si chce udělat vlastní obrázek.