Když pětašedesátiletá Marie Dvořáková přijede v zimě na návštěvu ke své dceři, která si s manželem postavila dům na okraji Českých Budějovic, vždycky si stěžuje na topení. „Mají tady hrozně přetopeno. A přitom nadávají, kolik za teplo musí platit,“ nevěřícně kroutí hlavou důchodkyně. Vyrůstala v domku na vesnici, kde se v zimě topilo jen ve dvou místnostech, navíc střízlivě. „Chodili jsme prostě doma ve svetru, nikomu to nepřipadlo divné,“ říká Dvořáková. Její děti jsou ale podle ní zvyklé, že v domě musí být takové teplo, aby mohly chodit v trenýrkách a v tričku.
Hřáli se teplem zvířat Podobné rodiny nejsou přitom v Česku žádnou výjimkou. Právě naopak. Na rozdíl od svých předků mají lidé pocit, že teplota v bytě musí být taková, aby se bez svetru snadno obešli, a to nejen v kuchyni, ale i v předsíni nebo ložnici. „Dřív se skutečně na vesnicích topilo jen v jedné místnosti, čeleď u sedláka spala i v největších mrazech ve stáji a hřála se teplem ze zvířat,“ říká etnograf Jihočeského muzea v Českých Budějovicích František Krejča.
Ačkoliv jsou dnešní obyvatelé měst a vesnic, co se týče tepla, mnohem choulostivější, tepelná spotřeba už dvacet let paradoxně trvale klesá. A důvod? Podle odborníků je to prostě tím, že lidé s teplem dokážou více hospodařit.
K vytvoření určité teploty v domě či bytě stačí výrazně méně energie než v dobách socialismu. „Spotřeba tepla pro průměrnou domácnost se od roku 1990 snížila z 60 gigajoulů na 40, tedy o celou třetinu,“ říká mluvčí Teplárenského sdružení Pavel Kaufmann. Projevily se tak podle něj investice do termoregulačních ventilů, zateplení domů i prostý fakt, že se lidé snaží na spotřebě tepla maximálně ušetřit, nepouštět teplo do ovzduší. Jak maximálně ušetřit Podobně se chovají i firmy a podnikatelé. „Od roku 1993 tak poklesla celková spotřeba tepla v Česku z 530 na dnešních 380 petajoulů,“ říká Kaufmann. Přitom se podle něj nedá říci, že by teplo bylo výrazně levnější ani dražší než za socialismu. „V poměru k platům je podíl nákladů na vytápění domácností zhruba stejný,“ tvrdí Kaufmann.
Zvýšily se ale prudce nájmy, cena elektřiny a vody, a proto se podle něj lidé snaží v maximální možné míře ušetřit právě tam, kde je to ještě možné, tedy na teple. „Ovšem nikoliv tím, že by zavírali topení a mrzli, ale tím, že vylepšují tepelné vlastnosti svých domů a bytů nebo přizpůsobují druh topení aktuální ceně paliv,“ tvrdí Kaufmann. Tak jako si mnozí Češi libují ve zbytečně přetopených místnostech, najdou se však podle něj i domácnosti šetřící náklady drastickým způsobem, tedy vytápěním na naprosté minimum. „To je ale z hygienických důvodů také špatně. Pokud někdo drží teplotu v bytě jen na 16 stupních, může docházet ke kondenzaci par a vzniku plísní,“ řekl Kaufmann. Za ideální teplotu v obytných místnostech je podle něj považována teplota 20 až 21 stupňů, v ložnici o tři stupně méně.
***
VÝHŘEVNOST BĚŽNĚ POUŽÍVANÝCH PALIV
(v MJ/kg a MJ/m3*)
propan 46,4
autobenzin 43,59
motorová nafta 42,61
LTO 42,3
pryžový odpad 34,92
zemní plyn 30,11*
černé uhlí energetické (Ostrava) 29,21
koks 27,49
brikety 23,05
černé uhlí prachové (Ostrava) 22,78
černé uhlí energetické (Kladno) 22,61
hnědé uhlí tříděné (Most) 17,18
dřevěné brikety 16,21
černé uhlí prachové (Kladno) 15,57
sláma 15,5
palivové dřevo 14,62
svítiplyn 14,50*
hnědé uhlí tříděné (Sokolov) 14,17
papír 14,11
hnědé uhlí prachové (Most) 11,72
hnědé uhlí prachové (Sokolov) 10,49
Zdroj: www.tzb-info.cz / ZR
Jednotlivé hodnoty výhřevnosti jsou orientační, protože jsou ovlivněny mnoha dalšími faktory, jako je vlhkost, místo zdroje čerpání, atd. Jde o průměné hodnoty výhřevnosti pro paliva obvyklá v České republice.
