DŽEBEL FAJA / PRAHA Prestižní vědecký časopis Science přinesl na první pohled senzační zprávu. Naši dávní prapradědečci a praprababičky odešli z Afriky – považované za kolébku lidstva – mnohem dříve, než doposud badatelé soudili. Neopustili prý svoji rodnou hroudu před 60 tisíci lety, ale už asi před 120 tisíci lety. Dvakrát vzdálenější doba počátku migrace je na první pohled úžasné zjištění.
Mezinárodní tým vědců, který o svém objevu informuje v dnešním vydání časopisu Science, uvádí, že skupinky anatomicky moderního homo sapiens putovaly podél jižního pobřeží dnešního Arabského poloostrova až do Indie.
Jako důkazy o jejich putování předkládá tým badatelů četné nálezy souboru kamenných nástrojů, který je podle jejich názoru velmi podobný souborům nástrojů vyrobeným nejstaršími zástupci anatomicky moderního člověka ve východní Africe. Průměrné stáří pěstních klínů, škrabek na kůži nebo hrotů pro oštěpy určila analýza na 120 tisíc let s tolerancí plus minus 16 tisíc. „Nástroje jsou datovány velmi precizní a spolehlivou metodou, ale nelze to považovat za zcela přesvědčivý důkaz o přítomnosti anatomicky moderní formy člověka,“ říká ke zprávě mezinárodního týmu profesor Jiří Svoboda, přední český archeolog z Archeologického ústavu AV ČR.
Valouny jsou sice opracovány zručně, takto technologicky vyspělé zbraně a nástroje ale našli paleontologové rovněž v oblastech, kde přebývaly archaické formy člověka nebo i populace neandrtálců. Zprávu z časopisu Science by proto bylo lepší interpretovat jako sdělení o tom, že z Afriky skutečně začali někdy před 120 tisíci lety odcházet lidé směrem k Indii, ale nelze zcela jistě tvrdit, že to byl anatomicky moderní člověk.
Alespoň kus lebky...
Podle docenta antropologie Václava Vančaty z Pedagogické fakulty UK to mohla být stejně tak archaická forma člověka, která bezprostředně předcházela anatomicky modernímu člověku či dokonce neandrtálcům. Její přítomnost je prokázána na území dnešního Izraele. Takže na pobřeží Indického oceánu možná doputovali naši předci, ale nemůžeme vyloučit alternativu, že to byli starobylejší formy lidí, nebo dokonce naši pradávní bratranci. Za zcela přesvědčivý důkaz přítomnosti anatomicky moderní formy člověka by profesor Jiří Svoboda považoval nález alespoň úlomku obličejových kostí, kusu čelisti nebo mozkové části lebky. Bohužel se zatím nic takového v oblasti podél pobřeží Arabského poloostrova nenašlo. Badatelé ve zkoumané krajině objevili pouze poměrně velké množství kamenných nástrojů, což o přítomnosti lidské populace svědčí. Podle profesora Svobody lze absenci kosterních pozůstatků vysvětlit prostředím, které tam před 120 tisíci lety panovalo. Chemické procesy probíhající v písčitých návějích jsou vůči kostem velmi agresivní, a není proto divu, že se žádné úlomky nezachovaly.
