WASHINGTON Vědci objevili v Jižní Africe kostry dosud neznámého druhu vymřelých lidoopů, který spadá do období přechodu od opice k současnějším předchůdcům člověka. Takřka dva miliony let staré fosilie nesou znaky obou a patřily živočichovi, který byl zřejmě přivyklý životu na stromech i na zemi.
Fosilie vědci pojmenovali Australopithecus sediba. (V jihoafrickém jazyce sotho znamená sediba pramen.) Vědci tak chtěli zdůraznit jak jeho vztah k lidoopům, tak i k vyspělejšímu předchůdci člověka. „Tyto fosilie nám poskytují neuvěřitelně detailní pohled na novou kapitolu evoluce člověka a pootevírají dveře k zásadnímu období, kdy hominidé definitivně vyměnili svou závislost na životě na stromech za život na zemi,“ řekl Lee Berger z univerzity Witwatersrand v Johannesburgu.
„Zdá se, že Australopithecus sediba představuje mozaiku znaků živočicha zvyklého na oba světy,“ dodal. Nález popisuje Bergerův tým v prestižním vědeckém časopise Science, který vychází v pátek.
Moderní předek člověka známý jako rod Homo se vyvíjel miliony let z dřívějších skupin lidoopů, například z rodu Australopithecus, jehož nejznámějším zástupcem je fosilie Lucy, nalezená v roce 1974 v Etiopii. Žila asi milion let před nově objeveným Australopithekem sediba. Jeho dva exempláře, dospělou ženu věku blížícího se třicítce a zhruba desetiletého chlapce, našli vědci v jámě, která byla kdysi jeskyní. Žili před 1,95 až 1,78 milionu let a byli asi 1,27 metru vysocí. Žena vážila asi 33 kilogramů a chlapec asi 27. Měli vyvinutou pánevní kost a dlouhé nohy, díky kterým mohli chodit jako lidé, ale i dlouhé paže a mohutné ruce jako lidoopi. Nově nalezení představitelé podle Bergera mají více společných rysů s rodem Homo než jakýkoli známý druh australopiteka, a mohli by představovat předchůdce člověka nebo skupinu příbuznou s jeho blízkým předchůdcem, která existovala nějakou dobu před nástupem rodu Homo. Nejde však o rod Homo, protože nemá celou řadu znaků.
Vědci fosilie nazvali konzervativně jako australopiteky, a ne jako Homo kvůli tvaru horní poloviny těla a velikosti mozku. Ten byl malý, ale jeho tvar byl vyvinutější než u australopiteka. Nazývat nález „chybějícím článkem“ ve vývoji lidského druhu však podle vědců není přesné.
Více o tomto objevu čtěte v sobotním vydání přílohy LN Orientace
